Přeskočit na hlavní obsah

Bez soucitu [45%]


Česká premiéra : 17.6. 2010

http://www.csfd.cz/film/248763-bez-soucitu/

Pierre Morel známý díky režii Okrsku 13 a hlavně pak díky dva roky starému thrilleru s Liamem Neesonem 96 hodin, přichází se svým novým snímkem Bez soucitu, který je jeho předešlé tvorbě dost podobný, ovšem trochu jinak než by se slušelo. Srovnání s 96 hodinami je slyšet docela často avšak až na místo konání toho má Bez soucitu daleko víc společného s Okrskem 13. V 96 hodinách Morel předvedl, že si umí ohlídat i jiné prvky než jen akci ve videoklipovém tempu a tak se příběh otce zachraňujícího na stará kolena svou unesenou dceru stal po právu příjemným překvapením jak v evropské tak americké distribuci, kdy se jednalo nejen o úspěch kasovní ale i u kritiky získal mnoho pozitivních recenzí. Logicky Morelův další film s ním každý srovnával už od počátku a to je možná jeden z největších kamenů úrazu. Žádných 96 hodin podruhé se totiž ani zdaleka nekoná.

Film jako takový nemá se svým předchůdcem kromě místa konání a jména režiséra (i to byste místy nepoznali) téměř nic moc společného. Když to vezmu od podlahy, samotná hlavní dvojice je až neskutečně nevyvážená, kdy Travolta předvádí sympatickou hláškující mašinu, která sype hlášky ve stejném tempu v jakém stíhá zabíjet teroristy a přitom stihne přidat i pár narážek pro znalejší diváky, oproti tomu Jonathan Rhys Meyers. který mě osobně přijde děsně nesympatický sám o sobě, celý film plní úlohu zakřiklého podržtašky který je tam jen do počtu. Akce je natočena sice obstojně i když ta digitálnost z toho bije až moc do očí.

Celkově se jedná o zaměnitelné béčko, které zaujme a pobaví maximálně jednou a to hlavně díky Travoltovi ovšem za měsíc od shlédnutí si na něj ani nevzpomenete.

Koktejl :
10% 96 hodin
10% Digitální zvrhlost
30% Francie bez francouzů
50% Travolta zase jednou v badass roli






Celkem : 45%

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Akta Pentagon: Skrytá válka | The Post

Za vlády prezidenta Richarda Nixona se na povrch dostala řádka vládních afér, které pohnuly jak americkou domácí, tak zahraničně politickou situací. Ještě než však propukla aféra Watergate, dostala se do popředí médií aféra ohledně tzv. Pentagon Papers - zveřejnění přísně tajného dokumentu o americkém působení ve válce ve Vietnamu, které nechal zpracovat v roce 1967 ministr obrany Robert McNamara. Zveřejnění údajů v této zprávě otřáslo nejen obyvatelstvem USA ale také základy svobody tisku zakotvené v ústavě Spojených států. A přesně tuhle situaci a její vývoj se pokouší novinka jednoho z největších filmařů přiblížit v novém filmu. Stojí ale tahle lekce z historie za návštěvu?  

Hold the Dark

Netflix si na filmový podzim nachystal do distribuce hned několik zajímavých snímků, se kterými se pokusí u fanoušků zabodovat a dokázat tak, že zásadní události podzimu diváci mohou hledat i někde jinde, mimo plátna kin. Jedním z nich by měl být i mysteriozní thriller od režiséra povedeného Green Room . Podařilo se  mu z výletu do nehostinné přírody na Aljašce vykouzlit zajímavou podívanou a napodobit tak úspěch podobně laděného snímku  Wind River z minulého roku?

Chicagský tribunál | The Trial of the Chicago 7

Díky opět se zpřísňujícím opatřením a všeobecné situaci nejenom ve filmovém průmyslu je osud očekávaných filmových hitů zatím neznámý. Velké letní filmy se odsouvaly prvně na podzim, poté na příští rok s nadějí, že situace se dramaticky zlepší. Není to ovšem problém jen velkých blockbusterů ale také umělecky hodnotnějších filmů, které pomýšlejí na nějaké to ocenění začátkem příštího roku. Jedním z takových byl i hvězdně obsazený příběh na motivy skutečných událostí z tvůrčí dílny Aarona Sorkina Chicagský tribunál , který od Paramountu v červnu koupil Netflix aby jej v půlce října nabídly svým předplatitelům. A byl to od nich zatraceně dobrý tah...