Přeskočit na hlavní obsah

Bez soucitu [45%]


Česká premiéra : 17.6. 2010

http://www.csfd.cz/film/248763-bez-soucitu/

Pierre Morel známý díky režii Okrsku 13 a hlavně pak díky dva roky starému thrilleru s Liamem Neesonem 96 hodin, přichází se svým novým snímkem Bez soucitu, který je jeho předešlé tvorbě dost podobný, ovšem trochu jinak než by se slušelo. Srovnání s 96 hodinami je slyšet docela často avšak až na místo konání toho má Bez soucitu daleko víc společného s Okrskem 13. V 96 hodinách Morel předvedl, že si umí ohlídat i jiné prvky než jen akci ve videoklipovém tempu a tak se příběh otce zachraňujícího na stará kolena svou unesenou dceru stal po právu příjemným překvapením jak v evropské tak americké distribuci, kdy se jednalo nejen o úspěch kasovní ale i u kritiky získal mnoho pozitivních recenzí. Logicky Morelův další film s ním každý srovnával už od počátku a to je možná jeden z největších kamenů úrazu. Žádných 96 hodin podruhé se totiž ani zdaleka nekoná.

Film jako takový nemá se svým předchůdcem kromě místa konání a jména režiséra (i to byste místy nepoznali) téměř nic moc společného. Když to vezmu od podlahy, samotná hlavní dvojice je až neskutečně nevyvážená, kdy Travolta předvádí sympatickou hláškující mašinu, která sype hlášky ve stejném tempu v jakém stíhá zabíjet teroristy a přitom stihne přidat i pár narážek pro znalejší diváky, oproti tomu Jonathan Rhys Meyers. který mě osobně přijde děsně nesympatický sám o sobě, celý film plní úlohu zakřiklého podržtašky který je tam jen do počtu. Akce je natočena sice obstojně i když ta digitálnost z toho bije až moc do očí.

Celkově se jedná o zaměnitelné béčko, které zaujme a pobaví maximálně jednou a to hlavně díky Travoltovi ovšem za měsíc od shlédnutí si na něj ani nevzpomenete.

Koktejl :
10% 96 hodin
10% Digitální zvrhlost
30% Francie bez francouzů
50% Travolta zase jednou v badass roli






Celkem : 45%

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Akta Pentagon: Skrytá válka | The Post

Za vlády prezidenta Richarda Nixona se na povrch dostala řádka vládních afér, které pohnuly jak americkou domácí, tak zahraničně politickou situací. Ještě než však propukla aféra Watergate, dostala se do popředí médií aféra ohledně tzv. Pentagon Papers - zveřejnění přísně tajného dokumentu o americkém působení ve válce ve Vietnamu, které nechal zpracovat v roce 1967 ministr obrany Robert McNamara. Zveřejnění údajů v této zprávě otřáslo nejen obyvatelstvem USA ale také základy svobody tisku zakotvené v ústavě Spojených států. A přesně tuhle situaci a její vývoj se pokouší novinka jednoho z největších filmařů přiblížit v novém filmu. Stojí ale tahle lekce z historie za návštěvu?  

Hold the Dark

Netflix si na filmový podzim nachystal do distribuce hned několik zajímavých snímků, se kterými se pokusí u fanoušků zabodovat a dokázat tak, že zásadní události podzimu diváci mohou hledat i někde jinde, mimo plátna kin. Jedním z nich by měl být i mysteriozní thriller od režiséra povedeného Green Room . Podařilo se  mu z výletu do nehostinné přírody na Aljašce vykouzlit zajímavou podívanou a napodobit tak úspěch podobně laděného snímku  Wind River z minulého roku?

Doom Annihilation

Pamatujete si na filmového Dooma, který do kin vtrhl před čtrnácti roky a také se z převážné části natáčel u nás? Že ne? Kdo by se divil, tahle videoherní adaptace se zařadila po právu do zástupu braků, které se snažily prodat slavnou videoherní značku na stříbrná plátna tím co možná nejlacinějším způsobem. Ano původní film Doom z roku 2005 měl sice pár zajímavých nápadů, každopádně, jich bylo zatraceně málo na to, aby stály za další shlédnutí. Loni ovšem někoho napadlo se pustit do dalšího pokusu, které se v některých sektorech prodává jako druhý díl, aniž by měl cokoliv vyjma předlohy a názvu cokoliv společného s původním filmem, ve kterém se mimo jiné objevili i Karl Urban a Dwayne Johnson. Doom Annihilation se za pár dní podívá do digitální distribuce po celém světě a já se vám pokusím na následujících řádcích přiblížit, proč by vás to mělo nechat absolutně chladnými.