Přeskočit na hlavní obsah

Resident Evil: Afterlife 3D [28%]



http://www.csfd.cz/film/245629-resident-evil-afterlife/

V kinech ČR: 23.09.2010
V kinech SK: 23.09.2010

Osobně jsem celkem fanoušek videoherní série Resident Evil a v podstatě i té filmové. Třetí díl byl poměrně slušně odvedená práce, která po nepříliš zajímavém druhém díle postavila sérii zpět "na nohy". Čtvrtý díl si vzal na starosti režisér jedničky Paul W.S. Anderson. Zde nastává první problém. Nevzal si totiž za příklad svůj první díl a hlavně, ze situace, kterou naznačil konec dílu třetího se dalo navázat daleko efektivněji a rozumněji.



Již od prvních okamžiků totiž působí film strašně lacině a uboze. Samozřejmě, to vypadal většina dílů této série, avšak zde je to až přespříliš okaté. Tedy, ta tam je lehce depresivní atmosféra a vybroušená surovost předešlého dílu, stejně jako slušná akce. Což se zdá být celkem problém u filmu, který je na akci založen. Anderson se hájí tím, že nenatočil film pro kritiky, ale pro fanoušky. Problém je, že já, jakožto fanoušek, sem byl z většiny filmy znechucen. Stupidně neustále zpomalené a počítačem velmi okatě přibarvené akční scény mě ze začátku pouze štvaly, avšak ke konci filmu už jsem měl chuť si vytrhnout oči z důlků.



Celkově je poslední Resident Evil asi největší zklamání roku. Nekoukatelná akce, většina scén byla k vidění v podobných formách v jiných filmech a celkově až na pár interiérů nepovedený vizuál. Trojka ukázala, že i dvakrát převařovaná kaše se dá stále efektivně podávat. Čtyřka dokázala přesný opak. Těžko se hledají nějaká pozitiva, ale za zmínku stojí alespoň obsazení charismatického Wentwortha Millera a celkem povedená projekce největšího záporáka téhle série, která ovšem ke konci přeroste trochu do jiné úrovně než by bylo zdrávo.

PS: Zdá se mi, že Mila Jovovich podala v téhle serii asi nejhorší výkon.

PS2: Na filmu je asi největší pozitivum hudební podkres, hlavně použití skladby The Outsider od A Perfect Circle [Link]



Koktejl :
25 % Nezajímavý vizuál
25 % Stupidní akce
15 % Zpomalování času na neúnosné míře
25 % Opravdu stupidní akce
10 % Promrhaný potenciál

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Power Rangers: Strážci vesmíru | Power Rangers [35%]

Strážci vesmíru jsou kulturní fenomén, na kterém vyrůstalo hned několik generací dětí v devadesátých letech. Někoho však napadlo, že po mnoha televizních seriálech, které se natáčí do současnosti, je na čase značku představit v novém filmu, který přiblíží v nové verzi zrod těchto ikonických hrdinů. Film si na starosti vzal Dean Israelite, který si před dvěma lety udělal jméno sci-fi snímkem Projekt minulost. Dokázal představit tuhle látku novým i starým divákům ve velkém stylu nebo jsou Power Rangers: Strážci vesmíru první velký průšvih letošního filmového léta?

Dunkerk | Dunkirk [85%]

Christopher Nolan má v dnešním hollywoodu postavení asi jako málokdo. I kdyby totiž tenhle brit točil drama o výrobě mouky, asi by to pořád byl jeden z nejočekávanšjích filmů roku.  Díky svojí filmografii, kde doposud nemá špatný film, si totiž může tak trochu diktovat, co vlastně chce dělat a našlo by se jen málo filmových producentů, kteří by mi na jakýkoliv jeho film nedali peníze. Po komiksu a sci-fi, kterým se věnoval posledně, se nicméně rozhodl vydat do válečné vřavy a v jeho novince Dunkerk se vydává do stejnojmenného francouzského městečka, které se stalo dějištěm hned dvou významných událostí během druhé světové války. A jedné z nich, hromadné evakuaci britských vojsk pod kódovým označením Operace Dynamo, se věnuje jeho nový film. Jak si jeden z nejzajímavějších mainstreamových tvůrců poradil s těžkým válečným filmem? 

Ze zákulisí filmu #5 | Největší komerční průšvihy

Vítejte u dalšího dílu nepravidelné rubriky Ze zákulisí filmu, ve které se čas od času pokouším přiblížit události z pozadí filmového průmyslu, které vrhají na filmovou produkci trochu jiné světlo. Poté, co jsme se v minulých dílech podívali na filmy, které nevznikly a některé lidi to možná zamrzelo, se dnes podíváme na zoubek snímkům, které vznikly, nicméně jejich producenti by nejspíše byli rádi, kdyby tomu tak nebylo. V dnešním článku se totiž budu věnovat takzvaným komerčním bombám nebo propadákům, tedy filmům, které díky obrovským nákladům a mizernému komerčnímu výkonu skončily pro studia jako ztrátové, mnohdy i více jak několik desítek milionů dolarů. Pojďme tedy na to.