Přeskočit na hlavní obsah

Drive Angry | Drive Angry 3D [25%]


http://www.csfd.cz/film/268617-drive-angry/


V kinech ČR od:03.03.2011 
V kinech SR od:24.02.2011


Nicolas Cage je drsňák, to ví každý. Problém však je, že už mu to nikdo nevěří. Kromě Špatnýho poldy totiž několik dlouhých let nenatočil jediný slušný film a jen tak potvrzuje tvrzení skupiny lidí, co tvrdí, že vlastně vůbec neumí hrát. V letošním roce ho diváci mohli vidět v nevalném Honu na čarodějnice, který sice vypadal poměrně fajn, nicméně v konečném důsledku byl spíše pro smích než aby byl brán jako seriozní fantasy. Nicolas se ovšem nevzdává, nasazuje superdrsný obličej č. 3, opět změní trochu sestřih a přichází v dalším snímku. Usedá za volant a bude řídit, přímo rozhněvaně. 


Drive Angry je příběhem zločince Johna Miltona, který se hnán pomstou vydává na lov místního zločince, který vede kult uctívačů ďábla. Jeho touha po pomstě je tak silná, že ho nemůže zastavit ani fakt, že je již několik let po smrti. Utíká z pekla a dává se dohromady s barmankou, které pomůže od nevěrného snoubence. Z nějakého záhadného důvodu se ti dva vydávají na cestu, na jejímž konci je poslední pojítko s Johnovou zemřivší dcerou, její novorození dítě. Ne, bohužel tohle není nedokončený špatný vtip ale zápletka snímku. A to ještě není ta zábavná část.


Snímek se ani v nejmenším nepokouší hrát si na áčkovou podívanou. Na režisérské sesli seděl břečkař Patrick Lussier, tvůrce například nedávného Krvavého Valentýnu. Člověk však všechno tohle všechno je ochoten dát stranou při příslibu slušné akční jízdy. Ta se ovšem bohužel ani ve snu nekoná. Jistě, v rámci béčkových vod jsou pravidla poněkud jiná a dokonce i neustálé křepčení a superdrsná ležérní vážnost Nicolase Cage tu nebije až tak do očí, když se snímek vlastně nebere moc vážně. Problém ovšem je, že akce tu sice je, nicméně i přes obnažené dámy a rádoby drsné výjevy násilí to ani trochu nefunguje. Navíc snímek postrádá jakýkoliv drajv od začátku do konce. A to bude nejspíš ten hlavní problém.


Celý snímek totiž působí jako těžce nevydařený pokus o parodii, u kterého se nikdo nesměje. Nebál bych se ukázat prstem na tvůrce, jelikož tohle nikdo střízlivý napsat nemohl. Vážně ne. Jistě scéna kdy souložící hlavní hrdina kosí jednoho náboženského fanatika za druhým, stíhá přitom popíjet drahou whiskey a to všechno ještě ve zpomaleném času za doprovodu hnusného 3D, ve kterém na vás každou chvíli těžce okatě letí nějaká hovadina, vypadá na papíře poměrně fajn. Nicméně ve skutečnosti to tak zábavné není. Zvláště když triky jsou místy až na úrovní německých filmů na VHS z dovozu po revoluci.


Jeden důvod však snímek ke shlédnutí má. Není jím však těžce zábavná tupost celého snímku jako v případě jiného Cageova filmu Rituál, nýbrž postav ďábelského účetního Williama Fichtnera. Vážně nechápu, jak může být jedna postava tak zábavná, když celý film je trestuhodných kvalit. Takhle zábavnou charakterní postavu, u které jsem se neskutečně bavil, jsem neviděl už dlouhou dobu. Jak smutné, že se musela objevit v tak tupé břečkoidní rádoby jízdě bez špetky nápadu. Avšak už jen díky této postavě nelze film smést do úplného odpadu.


Drive Angry i přes příslib slušně uvolněné zábavy béčkových kvalit končí jako naprosté fiasko. Nicolas Cage v roli pekelného uprchlíka porcuje jednoho okultistu za druhým v nepřehledné a vizuálně nezajímavé, až odpudivé akci, které chybí zručnější ruka na pozici režiséra a scénáristi bez drogové závislosti. To vše za doprovodu sličné dámy, přehrávajícího vůdce sekty ale na druhou stranu i zábavného ďáblova účetního, který si chce takříkajíc srovnat účty. Pokud vám nestačí k zážitku fakt, že vám bude hozeno do obličeje skrze 3D několikrát za film různé poletující haraburdí a párkrát se ve filmu objeví nahé ženy, ruce pryč.

PS. Značná část hodnocení je čistě a pouze za postavu Williama Fichtnera, pokud chcete objektivní hodnocení, odečtěte si 5- 25%

PS2. Pokud někomu budete vysvětlovat, jak je to s herectvím Nicolase Cage, pusťte mu dvojprogram Drive Angry a Rituálu.




Koktejl :
50 % Nicolas Cage
25 % Drogy při psaní "scénáře"
15 % Nekoukatelný guláš
10 % Ďáblův účetní v podání Williama Fichtnera

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Power Rangers: Strážci vesmíru | Power Rangers [35%]

Strážci vesmíru jsou kulturní fenomén, na kterém vyrůstalo hned několik generací dětí v devadesátých letech. Někoho však napadlo, že po mnoha televizních seriálech, které se natáčí do současnosti, je na čase značku představit v novém filmu, který přiblíží v nové verzi zrod těchto ikonických hrdinů. Film si na starosti vzal Dean Israelite, který si před dvěma lety udělal jméno sci-fi snímkem Projekt minulost. Dokázal představit tuhle látku novým i starým divákům ve velkém stylu nebo jsou Power Rangers: Strážci vesmíru první velký průšvih letošního filmového léta?

Dunkerk | Dunkirk [85%]

Christopher Nolan má v dnešním hollywoodu postavení asi jako málokdo. I kdyby totiž tenhle brit točil drama o výrobě mouky, asi by to pořád byl jeden z nejočekávanšjích filmů roku.  Díky svojí filmografii, kde doposud nemá špatný film, si totiž může tak trochu diktovat, co vlastně chce dělat a našlo by se jen málo filmových producentů, kteří by mi na jakýkoliv jeho film nedali peníze. Po komiksu a sci-fi, kterým se věnoval posledně, se nicméně rozhodl vydat do válečné vřavy a v jeho novince Dunkerk se vydává do stejnojmenného francouzského městečka, které se stalo dějištěm hned dvou významných událostí během druhé světové války. A jedné z nich, hromadné evakuaci britských vojsk pod kódovým označením Operace Dynamo, se věnuje jeho nový film. Jak si jeden z nejzajímavějších mainstreamových tvůrců poradil s těžkým válečným filmem? 

Ze zákulisí filmu #5 | Největší komerční průšvihy

Vítejte u dalšího dílu nepravidelné rubriky Ze zákulisí filmu, ve které se čas od času pokouším přiblížit události z pozadí filmového průmyslu, které vrhají na filmovou produkci trochu jiné světlo. Poté, co jsme se v minulých dílech podívali na filmy, které nevznikly a některé lidi to možná zamrzelo, se dnes podíváme na zoubek snímkům, které vznikly, nicméně jejich producenti by nejspíše byli rádi, kdyby tomu tak nebylo. V dnešním článku se totiž budu věnovat takzvaným komerčním bombám nebo propadákům, tedy filmům, které díky obrovským nákladům a mizernému komerčnímu výkonu skončily pro studia jako ztrátové, mnohdy i více jak několik desítek milionů dolarů. Pojďme tedy na to.