Přeskočit na hlavní obsah

Tady to musí být | This Must Be the Place [75%]

Tady to musí být
http://www.csfd.cz/film/278447-tady-to-musi-byt/
Nevhodný mládeži do 12 let
V kinech ČR od: 19.04.2012 Film Europe
V kinech SR od: 22.03.2012 Film Europe
Režie: Paolo Sorrentino
Scénář: Umberto Contarello, Paolo Sorrentino
Hrají: Sean Penn, Frances McDormand, Judd Hirsch, Eve Hewson, Tom Archdeacon, Shea Whigham, Harry Dean Stanton, Kerry Condon, Gordon Michaels, Joyce Van Patten, David Byrne, Liron Levo
Drama / Komedie / Road movie | Itálie / Francie / Irsko, 2011, 118 min

Sean Penn je u mnoha lidí, včetně mě, vyprofilován jako ten typ herce, kterému jde hlavně o party, jež zavání filmovými oceněními. Dvojnásobný držitel Oscara za hlavní roli si totiž až moc okatě vybírá v tomto ohledu silně lukrativní role. Díky tomu jsme jej mohli vidět například v nedávném Stromu života Terrence Malicka. Nyní přichází do českých kin s další, artověji zaměřenou záležitostí. Snímkem Tady to musí být od italského režiséra Paola Sorrentina, který je znám hlavně díky skvěle natočenému politickému portrétu Božský z roku 2008, který zabodoval i v Karlových Varech. 


Bývalý rocker Cheyenne žije již přes dvacet let v ústraní, mimo hudební průmysl. Poté co jeho hudba dohnala dva lidi k sebevraždě, rozhodl se skoncovat se svojí hudební kariérou. Nyní se věnuje obchodování s akciemi a trávení času se svojí manželkou. Jednoho dne ho doma zastihne nepříjemná novina. Jeho otec, se kterým se téměř třicet let neviděl, umírá. Vydává se tedy zpět domů, kam jak brzy zjistí přichází příliš pozdě. Jediné co po jeho otci zbylo, jsou poznámky z jeho celoživotního pátrání. Jeho otec se totiž celý život snažil vypátrat nacistu, který jej v Osvětimi ponížil. Cheyenne se rozhodne v otcově odkazu pokračovat a pokusí se vypátrat ztraceného Němce na vlastní pěst. Pátrání po válečném zločinci mu brzy otevírá oči a sám začíná zpochybňovat svoje přesvědčení, že pokud je na něco pozdě, je jednoduše pozdě. Nikdy totiž není pozdě na změnu. Ani u přestárlé rockové hvězdy, která v minulosti odmítla dospět. 

Když se před nějakým časem objevil trailer na tento snímek, měl jsem poněkud rozpačité pocity. Přeci jen nepatřím mezi lidi, kteří jsou schopní akceptovat Seanna Penna. Jednoduše jeho snaha dostat diváka svým expresivním, do extrému zahnaným hereckým projevem se u mě vždy míjela účinkem. V té době jsem ovšem byl zvědavý na další snímek italské naděje Paola Sorrentina, jehož božský pro mě představuje dodnes jakýsi svěží vítr do evropské kinematografie, zejména díky řemeslné stránce. Rozhodl jsem se dát snímku šanci, hned jak zaútočí na naše kina. A vy byste měli také, originálních záležitostí, které zároveň nejsou adaptací, je totiž čím dál méně a Tady to musí být je právě jedna z nich.  


Pokud ovšem u některých filmů tvrdím, že nejsou záležitostí pro každého, u tohoto to platí dvojnásob. Road trip vyhaslé rockové hvězdy, která v pátrání po nacistovi napříč Amerikou hledá svůj nový smysl života je totiž poněkud náročnější na divákovu pozornost. Sorrentino si totiž hraje s divákem podmanivou hru, ve které se snaží podrobit si diváka a vyvolat u něj emoce trochu jiným způsobem než jsme zvyklí. A v následujícím momentu vás opět vyhodí z rovnováhy. 

Silně je to také ovlivněno projevem Penna. Ten sice z počátku působí spíše jako karikatura, možná až výsměch všem rockovým hvězdám, nicméně postupem času se divák ztotožňuje s oním dítětem, uzavřeným v traumatech minulosti. Jeho snaha udělat za minulostí jednou pro vždy tlustou černou čáru je tak i přes absurdnost jeho povahy a chování v celku přirozená. Je tak dalším z jednotlivých střípků pozoruhodnosti tohoto snímku. Výsledný mix podmanivé hudby, skvělého vizuálu, originálního příběhu a zajímavého hereckého projevu, je tak něco, co vám možná v několika momentech bude připadat divně, ne-li šíleně, nicméně na závěr, kdy se dostaví onen příjemný pocit na konci filmu zjistíte, že vlastně vše fungovalo tak jak má.  


Tady to musí být je skvěle natočeným osobním dramatem, které v současné konkurenci působí svěžím dojmem a to jak po stránce vypravěčské, tak po stránce řemeslné. Zápletka sice stejně jako hlavní hrdina zavání celou dobu absurditou, kterou nesmete ani v momentě kdy běží závěrečné titulky, nicméně je dost možné, že vám to v konečném důsledku ani vadit nebude. Necelé dvě hodiny utečou překvapivě rychle a vy si užijete filmový zážitek, který zase trochu nabourá hranice klasického osobního dramatu.


Přestárlý rocker Cheyenne se vydává napříč Amerikou lovit ztraceného nacisty z Osvětimi. Paolo Sorrentino servíruje divákům působivý a značně originální příběh, v osobitém podání. Místy sice zavání až přílišnou absurditou a s postavou Seana Penna se poměrně těžko z počátku sympatizuje, ovšem v momentě kdy se tak stane, vás Tady to musí být strhne a nepustí. O skvělé hudbě a perfektním budování atmosféry snad ani nemluvě.  
Hodnocení: 60%


Koktejl :
20 % Originalita
25 % Absurdita, se kterou se sžijete  
25 % Skvělá hudba
20 % Zpracování
10 % Přestárlý rocker

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Power Rangers: Strážci vesmíru | Power Rangers [35%]

Strážci vesmíru jsou kulturní fenomén, na kterém vyrůstalo hned několik generací dětí v devadesátých letech. Někoho však napadlo, že po mnoha televizních seriálech, které se natáčí do současnosti, je na čase značku představit v novém filmu, který přiblíží v nové verzi zrod těchto ikonických hrdinů. Film si na starosti vzal Dean Israelite, který si před dvěma lety udělal jméno sci-fi snímkem Projekt minulost. Dokázal představit tuhle látku novým i starým divákům ve velkém stylu nebo jsou Power Rangers: Strážci vesmíru první velký průšvih letošního filmového léta?

Ze zákulisí filmu #5 | Největší komerční průšvihy

Vítejte u dalšího dílu nepravidelné rubriky Ze zákulisí filmu, ve které se čas od času pokouším přiblížit události z pozadí filmového průmyslu, které vrhají na filmovou produkci trochu jiné světlo. Poté, co jsme se v minulých dílech podívali na filmy, které nevznikly a některé lidi to možná zamrzelo, se dnes podíváme na zoubek snímkům, které vznikly, nicméně jejich producenti by nejspíše byli rádi, kdyby tomu tak nebylo. V dnešním článku se totiž budu věnovat takzvaným komerčním bombám nebo propadákům, tedy filmům, které díky obrovským nákladům a mizernému komerčnímu výkonu skončily pro studia jako ztrátové, mnohdy i více jak několik desítek milionů dolarů. Pojďme tedy na to. 

Dunkerk | Dunkirk [85%]

Christopher Nolan má v dnešním hollywoodu postavení asi jako málokdo. I kdyby totiž tenhle brit točil drama o výrobě mouky, asi by to pořád byl jeden z nejočekávanšjích filmů roku.  Díky svojí filmografii, kde doposud nemá špatný film, si totiž může tak trochu diktovat, co vlastně chce dělat a našlo by se jen málo filmových producentů, kteří by mi na jakýkoliv jeho film nedali peníze. Po komiksu a sci-fi, kterým se věnoval posledně, se nicméně rozhodl vydat do válečné vřavy a v jeho novince Dunkerk se vydává do stejnojmenného francouzského městečka, které se stalo dějištěm hned dvou významných událostí během druhé světové války. A jedné z nich, hromadné evakuaci britských vojsk pod kódovým označením Operace Dynamo, se věnuje jeho nový film. Jak si jeden z nejzajímavějších mainstreamových tvůrců poradil s těžkým válečným filmem?