Přeskočit na hlavní obsah

Terminator Genisys | Terminator: Genisys [30%]

Je jen málo ikonických značek pro hereckou kariéru, které by se mohly rovnat tomu, jak důležitá je pro Arnolda Schwarzeneggera role robotického Terminátora v legendární sérii. Po Vzpouře strojů se ovšem rozhodl upřednostnit politickou kariéru před čtvrtým dílem, který částečně i díky jeho absenci (to malé pomrknutí v závěru nepočítejme) kvalitativně vyhořel a místo surového zpracování nelibé budoucnosti nabídl především parádní formu ale nic moc, co by ji drželo pohromadě. Když se tedy rozhodl Arnold vrátit v pátém díle s příslibem jeho účasti v dalších dvou z plánované nové trilogie, srdce fanoušků zaplesala. Režie se po videoklipařovi McG ujal Alan Taylor čerstvě ze seriálové Hry o Trůny a marvelovského Thora: Temný svět a vše najednou začalo vypadat jako ten správný návrat. Do momentu, než se nová kapitola a částečný reboot série představil poměrně nemastnou a neslanou marketingovou kampaní. I ta ovšem má na rozdíl od výsledného snímku alespoň něco do sebe... 

John Connor (Jason Clarke) má již dlouho předurčeno vést lidské jednotky proti vzpouře strojů pod vedením největšího lidského omylu, počítačem řízeného obranného systému Skynet, který se jednoho dne rozhodne vymýtit lidské pokolení z povrchu zemského, událost která se do historie zapíše jako Soudný den. A zatímco se lidé snaží pomocí stroje času této zlomové události zabránit a porazit bezpečnostní systém jednou provždy, ten se pomocí té samé metody snaží zabránit narození vůdce lidí a tedy zdecimovat budoucí lidský odpor dříve, než vůbec vznikne. Vše se ovšem mění, když z budoucnosti vyslaný Kyle Reese (Jai Courtney) přistane v jiné realitě, než ve které vyrůstal jeho vůdce. Skynet totiž využil stroje času aby pozměnil časovou linii ještě více a rozhodl se odstranit z rovnice Johnovu matku Sáru (Emilia Clarke) ještě v době předtím, než ji Kyle a T-800 (Arnold Schwarzenegger) stihli zachránit před útoky Skynetu... 

Ještě, než se pustím do hodnocení samotného filmu, je třeba přiblížit můj vztah ke značce, který je podobný s většinou lidí plus mínus v mém věku. První dva Terminátoři měli značně formativní vliv na můj filmový vkus a dodnes patří k oblíbeným filmovým milníkům (především pak téměř dokonalý druhý díl), které svým kvalitami dokázaly víceméně utáhnout i daleko slabší díl třetí a alespoň částečně zjemnit zklamání z dílu čtvrtého. Značka má zkrátka sestupnou tendenci po druhém díle. I přesto jsem se ovšem snažil neodsuzovat nejnovější kapitolu předem a i přes zklamání, které pro mě před lety čtyřka v kinech byla, do kina na dalšího Terminátora přeci jen vyrazit. Je to totiž zkrátka Terminátor. Což bude odůvodnění pro návštěvu kina pro mnoho dalších lidí jako já. A právě pro vás mám jedno docela výrazné doporučení: Ne. 


Nostalgie je totiž přesně to, na co se snaží celé dvě hodiny tahle záležitost hrát a pokud na tuhle hru přistoupíte, rozhodně nebudete mít z výsledného zacházení radost. To na čem si Genisys rozhodlo totiž udělat jméno je neustálé pomrkávání směrem k předešlým dílům, ať už náznaky nebo přímým neurvalým kopírováním, a následné zprasení předešlé události série novým nelogickým twistem, často popírajícím mechanismy série (v horším případě i vzorové modely cestování časem v rámci fikčních děl - pro zájemce takový menší tahák ve formě infografiky). Nic víc nad rámec tohoto však nečekejte. 

Nový (a zároveň pravděpodobně naštěstí poslední) díl této série je totiž ve své podstatě zredukován na nepříliš dobrou recyklaci starých nápadů, prokládání nahrubo nasekaných klišé a to vše zabalené do povědomé formy, která však tentokrát jaksi postrádá jakýkoliv přesah, hloubku či něco víc nad rámec rovnice robot x člověk = exploze / žena + muž = romance. Ne že by zde snaha nebyla (viz rádoby aktuální témata a ožehavé otázky), jen zkrátka nefungují a působí spíše hloupě než kdoví jak relevantně nebo smysluplně. Když navíc prozradíte v podstatě největší twist filmu už na plakátech a v upoutávkách na film, je jen opravdu málo argumentů proč vlastně novému dílu dávat šanci. Rozhodně to totiž není kvůli všemu ostatnímu mimo příběh, protože tam nový Terminátor selhává ještě daleko více.  

Mimo logiku postrádající vývoj děje, hloupé postavy odříkávající škrobené a těžce uvěřitelné repliky (s vyjímkou solidního Jasona Clarkea, Arnolda Schwarzeneggera a přehlíženého a téměř z obrazu vytlačeného Matthewa Smitha) totiž má film další nálož problémů. Když totiž divákům dvě hodiny kopete do odkazu především prvních dvou dílů série a ještě se jím u toho vysmíváte debilitou zavánějícími kličkami ve scénáři, měli byste jim alespoň dodat něco trochu zábavného, solidně akčního nebo alespoň dobře vypadajícího. Ve všech třech ohledech ovšem Genisys selhává taktéž. 

Až na pár suchých hlášek od Arnieho (který se snaží ale scénář mu moc prostoru nedává), nepříliš přirozené přicmrdávání Courtneyho a pár pokusů od Emilie Clarke si totiž moc zábavy neužijete. Suché hlášky moc nefungují a jejich opakování jim na zábavnosti nepřidá. Byť musím přiznat, že tak tři momenty dokázaly alespoň na chvíli v tom všem vyvolat alespoň nepatrný úsměv na tváři. Co se týče té solidní akce, zde bych si dovolil oponovat několika názorům na to, že akční složka tohoto filmu vypadá dobře. Nevypadá. Pár záblesků pyrotechniky, trocha přepálených filtrů a těžce digitální destrukce dobrou akci nedělá. Některé triky pak mají problém alespoň srovnat krok s předešlými, několik (v případě starších dílů i desítek) let starými triky z předchozích dílů. 

To se samozřejmě odráží i na onom faktoru dobře vypadajícího. Několik momentů je rozhodně fajn, a celý design Johna Connora ve všech jeho podobách je slušný, na záchranu jinak mrzké digitální práce to ovšem nemá a tak většinu času doprovází trikové scény digitální pachuť, kterou jen umocňuje i na blockbusterové poměry vydatné opomíjení fyzikálních zákonů, všeobecných pravidel a způsobů, jakým věci v rámci skutečného světa fungují. I když tak akční škola let osmdesátých a devadesátých, stejně jako blockbustery nového tisíciletí, toto dělají naprosto běžně, suverenita, s jakou se do podobné výpravy čelem pro logice a zdravému rozumu pátý díl této robotické řežby vypravuje, nutí vaši mysl se na chvíli nad takovým jednáním pozastavit a nesouhlasně zavrtět hlavou. Pokud tedy na to budete mít po decimaci všech zásadních momentů značky ještě sílu. 

Formálně pak tento zápis nepřináší nic moc nového. Kamera Kramera Morgenthaua opisuje klasické žánrové šablony bez snahy nějak vybočit a vše co v rámci 126 minut nabídne, je víceméně variací všeho v rámci série už viděného, v té nebo oné podobě.  Hudebně se Lorne Balfe moc nepředvádí a silně nevkusná titulková skladba tuto mizérii jen podtrhuje. Ještě, že alespoň ten hlavní motiv ani zub času ani syntezátorová zvěrstva Hanse Zimmera nedokážou úplně pohřbít. 

Pátý Terminátor, tentokráte s podtitulem Genisys, je komerční prasárana, která ačkoliv s největší pravděpodobností bude pro sérii konečnou, je zároveň její nejhorší částí. Alan Taylor do kin dotáhl sterilní dvouhodinové kopání do odkazu této značky, které naneštěstí nezachrání ani celkem slušný Arnie a pár zajímavých tváří ve vedlejších rolích. Umělá hlavní dvojice, šíleně špatný a smysl pozbývající scénář a nepěkná digitální akce, to vše tvoří dohromady jedno z mých největších filmových zklamání v kině a další zářez do sbírky filmů, bez jejichž dalšího shlédnutí se milerád obejdu. Dvě hodiny se dávají strávit i příjemněji než sledováním znásilnění ikony mého dětství.      

PS.: To, že James Cameron tuto kapitolu vřele doporučoval jako součást marketingu, považuji za zvěrstvo proti vlastní tvorbě, které se neodpouští. 
Ne. Navnadit fanoušky novým plnohodnotným pokračováním a poté naservírovat toto, to by mělo být považováno za zločin. Alan Taylor místo aby zvrátil sestupnou tendenci série, přivedl do kin tak ubohou pátou kapitolu, že bude pro mnohé velmi hořkou pilulkou a velmi nepříjemným dvouhodinovým kopáním do dětské nostalgie. Arnie, Smith, Simmons a Jason Clarke jsou v rámci možností slušní, jejich party ovšem značně podkopává šíleně špatný scénář, ve kterém aby se prase vyznalo a jeho logika by možná fungovala tak leda na půdě mentálního ústavu v San Franciscu. Zbytek je silný podprůměr, Emilia Clarke postavu podobných rozměrů těžce nezvládá a celé to je v podstatě jeden velký krok špatným směrem, po kterém se vám bude (zvláště pokud jste fanoušci značky) chtít akorát brečet. A ne, bonusy a náběh na další díl to vážně nezachrání ani omylem.     
 
 Koktejl: 
20% Roboti
20% Nostalgie
10% Digitální akce
10% Umělohmotná romance 
10% Prznění odkazu
10% Neustálé pomrkávání na fanoušky
10% Špatná hlavní dvojice
10% Pár zajímavých vedlejších postav 


Terminator Genisys
(Terminator: Genisys, Terminator 5)
Sci-Fi / Akční / Thriller / Dobrodružný
USA, 2015, 126 min

Režie: Alan Taylor
Scénář: Laeta Kalogridis, Patrick Lussier
Kamera: Kramer Morgenthau
Hudba: Lorne Balfe
Hrají: Emilia Clarke, Arnold Schwarzenegger, Jason Clarke, Jai Courtney, J.K. Simmons, Dayo Okeniyi, Aaron V. Williamson, Matt Smith, Byung-hun Lee, Sandrine Holt, Griff Furst, Teri Wyble, Brett Azar, John Edward Lee, Brandon Stacy

Nevhodný mládeži do 12 let
Česko V kinech od: 09.07.2015 CinemArt
Slovensko V kinech od: 09.07.2015 Barracuda Movie
USA V kinech od: 01.07.2015 Paramount Pictures

http://www.csfd.cz/film/263921-terminator-genisys/
http://www.imdb.com/title/tt1340138/




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Power Rangers: Strážci vesmíru | Power Rangers [35%]

Strážci vesmíru jsou kulturní fenomén, na kterém vyrůstalo hned několik generací dětí v devadesátých letech. Někoho však napadlo, že po mnoha televizních seriálech, které se natáčí do současnosti, je na čase značku představit v novém filmu, který přiblíží v nové verzi zrod těchto ikonických hrdinů. Film si na starosti vzal Dean Israelite, který si před dvěma lety udělal jméno sci-fi snímkem Projekt minulost. Dokázal představit tuhle látku novým i starým divákům ve velkém stylu nebo jsou Power Rangers: Strážci vesmíru první velký průšvih letošního filmového léta?

Dunkerk | Dunkirk [85%]

Christopher Nolan má v dnešním hollywoodu postavení asi jako málokdo. I kdyby totiž tenhle brit točil drama o výrobě mouky, asi by to pořád byl jeden z nejočekávanšjích filmů roku.  Díky svojí filmografii, kde doposud nemá špatný film, si totiž může tak trochu diktovat, co vlastně chce dělat a našlo by se jen málo filmových producentů, kteří by mi na jakýkoliv jeho film nedali peníze. Po komiksu a sci-fi, kterým se věnoval posledně, se nicméně rozhodl vydat do válečné vřavy a v jeho novince Dunkerk se vydává do stejnojmenného francouzského městečka, které se stalo dějištěm hned dvou významných událostí během druhé světové války. A jedné z nich, hromadné evakuaci britských vojsk pod kódovým označením Operace Dynamo, se věnuje jeho nový film. Jak si jeden z nejzajímavějších mainstreamových tvůrců poradil s těžkým válečným filmem? 

Ze zákulisí filmu #5 | Největší komerční průšvihy

Vítejte u dalšího dílu nepravidelné rubriky Ze zákulisí filmu, ve které se čas od času pokouším přiblížit události z pozadí filmového průmyslu, které vrhají na filmovou produkci trochu jiné světlo. Poté, co jsme se v minulých dílech podívali na filmy, které nevznikly a některé lidi to možná zamrzelo, se dnes podíváme na zoubek snímkům, které vznikly, nicméně jejich producenti by nejspíše byli rádi, kdyby tomu tak nebylo. V dnešním článku se totiž budu věnovat takzvaným komerčním bombám nebo propadákům, tedy filmům, které díky obrovským nákladům a mizernému komerčnímu výkonu skončily pro studia jako ztrátové, mnohdy i více jak několik desítek milionů dolarů. Pojďme tedy na to.