Přeskočit na hlavní obsah

Blade Runner 2049 [85%]



Jeden z největších filmových kultů posledních desetiletí hlásí návrat. Sci-fi Blade Runner Ridleyho Scotta se dočkalo přímého následovníka od jednoho z nejvelebenějších režisérů současnosti, které včerejším dnem vstoupilo do českých a slovenských kin. Pro velkou část publika se jedná dokonce o filmovou událost podzimu (ne-li celého roku). Očekávání byla veliká, nicméně už ze začátku je potřeba říct jednu věc. Blade Runner 2049 je filmová pecka, kterou si nebudete chtít nechat ujít, ať už jste fanoušci originálu, či nikoliv.   

Důstojník policie v Los Angeles K (Ryan Gosling) má primární úkol vyhledávat a vyřazovat replikanty, kteří jsou na útěku. Doba desítky let starých replikantů již totiž dávno pominula a díky rebelujícím jednotkám jsou starší modely předmětem okamžité likvidace. Na jejich místo nastoupily nové modely, které mají hluboce vštípenou poslušnost. Jedním z nich je i K. Jeho nejnovější úkol je najít a zlikvidovat jednoho ze starých modelů, který vystupuje pod názvem Sapper Morton (Dave Bautista) a už několik desetiletí je na útěku. Když ho ovšem vystopuje, dostává se na stopu daleko zapeklitějšímu případu, který má potenciál otřást celou lidskou společností...  

Předně bych asi měl říci, že nejsem úplně fanoušek jedničky. I když totiž film naplňuje snad veškeré žánrové i příběhové předpoklady pro to, abych film zbožňoval, nikdy jsem si k němu nějak vřelý vztah nevypěstoval. Slušná a originální filmařina, která měla skvělý příběh, neskutečnou atmosféru a podmanivou audiovizuální stránku, na druhé straně byla pro mě vždy taková cizí. Toho jsem se koneckonců bál i u pokračování, které tyto obavy naplňuje, přesto je pro mě přístupnější a díky tomu i vlastně stravitelnější. Nebál bych se tedy hned ze začátku označit Blade Runner 2049 za jeden z těch vyjímečných případů pokračování, které nejen, že vyrovnají původní film, v mnohém ho i překonávají. 

Denis Villeneuve byl totiž zatraceně dobrá volba a veškerá očekávání, které s jeho příchodem k projektu u filmových fanoušků vznikla, plní na 100%. Nový Blade Runner totiž není klasickým pokračováním dle zaběhnutých šablon, je na jednak ceslistvým a soběstačným příběhem volně navazujícím na události prvního filmu o mnoho let později, druhak nesmírnou poctou celému světu téhle značky a kultu samotnému a také rozšířením již tak bohatého a nápaditého fiktivního vesmíru filmu všemi směry takovým způsobem, že si budete připadat jako doma, ať už jste původní film viděli nebo ne.

Jedinečnost filmu se skrývá ovšem na mnoha místech. Ať už se jedná o skvělý příběh, který zvládá i v takovémto měřítku být komorní a osobní, kdy se dějové zvraty dějí bez nějakého většího rozruchu a důležitost přebírají především detaily, nebo o naprosto fenomenální audiovizuální stránku, která nezůstává původnímu filmu nic dlužná. Velkolepé scenérie, působivá výprava a fantastické triky, kdy 99% filmu vypadá uvěřitelně i bez náznaku jakéhokoliv digitálního triku. Roger Deakins i přes své dnes již legendární práce dává dobrý argument pro to řadit právě tenhle film k tomu nejlepšímu, co v kariéře vytvořil. Některé momenty ve filmu jsou tak vizuálně podmanivé, že mě nenapadá za poslední roky žádný jiný film, který by mě poslal svojí vizuální stránkou takhle do kolen. Napomáhá tomu i skvostný hudební doprovod dvojice Benjamin Wallfisch a Hans Zimmer, který i přesto, že se místy neubrání "zimmerovským" momentům, je dostatečně působivý, atmosferický a vycházející z Vangelisovy kompozice k prvnímu filmu na to, abych se jej nebál označit za jednu z nejnápaditějších a nejpůsobivějších kompozicí nejen letošního roku (a to překvapilo při zapojení všeobecně známého recyklátora Hanse Zimmera i mě).   


Ostatně atmosféra je to, co posunuje Blade Runner 2049 ještě o několik řádů výše. Díky preciznímu zpracování a podmanivému příběhu si vaši pozornost film udrží i přes svoji délku atakující z dáli hranici tří hodin. mohou za to především skvělí herci, kdy Ryan Gosling zvládá tuhle podívanou na svých bedrech utáhnout,  Délka je ostatně jedním z mála problémů tohoto filmu, Harrison Ford, Ana de Armas či Robin Wright i na menším prostoru dokážou zaujmout, což potěší především v případě Forda, který působí daleko více ve formě, jako v případě Star Wars nebo posledního Indiana Jonese, což je zatreaceně vítaná změna. Vychválit si zaslouží také Jared Leto, jehož robotický magnát je jedním z nejpůsobivějších záporáků poslední doby a to i přes minimum prostoru, který ve filmu má. Jedinným pátým kolem u vozu je tak trochu pro mě Sylvia Hoeks, která ve své roli i přes dostatek prostoru nedokázala úplně přesvědčit.  

Vytknout filmu by se tak krom jejího výkonu daly v podstatě jen dvě věci. Jednak je možná až příliš dlouhý (byť se nejedná o nějaký přehnaný extrém, jak by se mohlo zdát), díky čemuž působí v několika momentech možná až příliš zbytečně natahovaný a i tak trochu přešlapující na místě, druhak je možná se až příliš v některých momentech snaží divákovi odcizit (což je spíše můj osobní problém filmu, který jsem měl i s původním filmem z roku 1982) a díky tomu některé momenty nefungují tak bezchybně a podmanivě, jako zbytek filmu. Tyhle výtky nejsou ale nijak zásadními a dokonce si myslím, že vzhledem k tomu, že se jedná o film pro opakované shlédnutí, tyto problémy postupně vymizí a film bude zrát jako jeho předchůdce.

Blade Runner 2049 je vším, v co fanoušci mohli doufat a i něčím více. Ukázková studie toho, jak dělat pokračování po mnoha letech, které není děláno jen pro peníze, ale dává naprosto dokonalý smysl. Denis Villeneuve natočil skvostné sci-fi, které patří minimálně po straně atmosféry a audiovizuální stránky k absolutní špičce která vás požene do kolen. Příběhově pak nezůstává odkazu jedničky ani trochu dlužen. Precizní filmařina a bezprecedentní fanouškovská služba. Zkrátka film, který má potenciál zrát podobně, jako jeho předchůdce. A další nespporný důkaz toho, že Villeneuve pomalu ale jistě přebírá titul jednoho z nejzajímavějších filmařů současnosti.   
    
Filmový skvost, který nezůstává původnímu nic dlužen a v mnohém bych si dovolil říci, že jej i překonává. Denis Villeneuve natočil nesmírně atmosferické sci-fi, které má jednu z nejlepších audiovizuálních stránek za poslední roky. Navíc má Blade Runner 2049 potenciál zrát podobně, jako jeho předchůdce. Skvělý v celkovém měřítku i v detailech, výborně napsaný i zahraný, byť jen místy trochu odcizený a natahovaný. Přesto už po prvním shlédnutí se jedná o jeden z top snímků nejen tohoto roku.      
35% Wyoming
30% Lidská zloba

35% Kriminalita 

Blade Runner 2049
Sci-Fi / Thriller
USA / Kanada / Velká Británie, 2017, 163 min

Režie: Denis Villeneuve
Předloha: Philip K. Dick (kniha)
Scénář: Hampton Fancher, Michael Green
Kamera: Roger Deakins
Hudba: Benjamin Wallfisch, Hans Zimmer
Hrají: Ryan Gosling, Harrison Ford, Sylvia Hoeks, Ana de Armas, Robin Wright, Jared Leto, Dave Bautista, Carla Juri, Mackenzie Davis, Lennie James, Barkhad Abdi, Edward James Olmos, David Dastmalchian, Hiam Abbass, Mark Arnold
Producenti: Broderick Johnson, Andrew A. Kosove, Bud Yorkin, Cynthia Sikes
Střih: Joe Walker
Scénografie: Dennis Gassner
Kostýmy: Renée April

Nevhodný mládeži do 15 let
Česko V kinech od: 05.10.2017 Falcon
Slovensko V kinech od: 05.10.2017 Itafilm
Kanada V kinech od: 06.10.2017 Warner Bros. CA
USA V kinech od: 06.10.2017 Warner Bros. US
Velká Británie V kinech od: 06.10.2017 Sony Pictures Releasing

https://www.csfd.cz/film/343108-blade-runner-2049/
http://www.imdb.com/title/tt1856101/

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Power Rangers: Strážci vesmíru | Power Rangers [35%]

Strážci vesmíru jsou kulturní fenomén, na kterém vyrůstalo hned několik generací dětí v devadesátých letech. Někoho však napadlo, že po mnoha televizních seriálech, které se natáčí do současnosti, je na čase značku představit v novém filmu, který přiblíží v nové verzi zrod těchto ikonických hrdinů. Film si na starosti vzal Dean Israelite, který si před dvěma lety udělal jméno sci-fi snímkem Projekt minulost. Dokázal představit tuhle látku novým i starým divákům ve velkém stylu nebo jsou Power Rangers: Strážci vesmíru první velký průšvih letošního filmového léta?

Ze zákulisí filmu #5 | Největší komerční průšvihy

Vítejte u dalšího dílu nepravidelné rubriky Ze zákulisí filmu, ve které se čas od času pokouším přiblížit události z pozadí filmového průmyslu, které vrhají na filmovou produkci trochu jiné světlo. Poté, co jsme se v minulých dílech podívali na filmy, které nevznikly a některé lidi to možná zamrzelo, se dnes podíváme na zoubek snímkům, které vznikly, nicméně jejich producenti by nejspíše byli rádi, kdyby tomu tak nebylo. V dnešním článku se totiž budu věnovat takzvaným komerčním bombám nebo propadákům, tedy filmům, které díky obrovským nákladům a mizernému komerčnímu výkonu skončily pro studia jako ztrátové, mnohdy i více jak několik desítek milionů dolarů. Pojďme tedy na to.