Přeskočit na hlavní obsah

Já, Tonya | I, Tonya


Tonya Hardingová vstoupila začátkem devadesátých let do dějin, nicméně ne tak, jak asi původně zamýšlela. Nadějná sportovkyně, která celé své mládí obětovala krasobruslení, byla na vrcholu své kariéry zastíněna Nancy Kerriganovou, na kterou naplánovala s pomocí svého manžela násilnou pomstu. Během období kvalifikace na olympijské hry v Lillehammeru objednala zločince, který měl její největší sokyni z reprezentace nadobro odstranit. Nakonec z toho bylo jen ošklivé zranění nohy, které Karriganovou nevyřadilo jen přibrzdilo a z Olympijského klání se tak stal otevřený souboj dvou es americké reprezentace... 
Tonya (Margot Robbie) se rozhodla, že i ve sportu, kterému vládnou peníze a prestiž, chce být vítězkou, byť její rodina patří do společenské spodiny. Osobitý přístup, či neochota brát si se soupeřkami servítky ji vynesla z ničeho až téměř na samotný vrchol, ke kterému chyběl už jen kousek. V cestě jí ovšem stála kolegyně z americké reprezentace, se kterou byli dlouhodobě na ostří nože. A tak se ji jednoho dne rozhodla nadobro odstranit z cesty... 

Skutečný příběh, jenž je základem pro tuto filmovou novinku je jen těžko uvěřitelný. Dokazuje, že když člověk něco moc chce, bývá často ochotný jít přes mrtvoly, byť na to v tomhle případě naštěstí nedošlo. Pro filmové zpracování se ovšem i tak jednalo o poměrně zajímavou látku, byť bylo jasné, že se v mnohém bude jednat o podobný snímek, jako dva roky staré sportovní drama o osobité gymnastce The Bronze, které hrálo na podobné noty. Filmový příběh Tonyi Hardingové se ovšem mohl opřít o v současné době populární Margot Robbie v hlavní roli, stejně jako Allison Janney a Sebastiana Stana (který si mimo jiné střihl důležitou roli i ve zmíněném The Bronze). Herecký potenciál tedy ve filmu byl, stejně jako poměrně zvláštní skutečný příběh. Výsledek je ovšem i přesto spíše rozpačitý. 

Jedním z důvodů pro tenhle výsledek je režijní vedení Craiga Gillespieho, který už v případě Noci hrůzy a výrazněji pak v nové verzi příběhu "dokonalé bouře" Do posledního dechu ukázal, že příliš neumí pracovat s atmosférou, byť pro to má v podstatě ukázkový materiál. I když tak Já, Tonya hned v několika momentech nabízí poměrně originální pojetí některých scén a hraje si s vyprávěním příběhu (což jen umocňuje takový trochu nadsazený přístup k celé problematice), které jen umocňuje zvolenou formu přednesu celé události divákům, nějaká výraznější atmosféra či soudržnost tomuto dvouhodinovému filmu chybí. Spíše tak působí jako sled událostí, na jejichž konci je jedna ošklivě zlomená končetina, jedna zničená kariéra a jeden doživotní zákaz dělat sport, který pro někoho je celý svět. 

Zároveň se ale nedá jednoduše izolovat to, kde je ten zásadní problém filmu. Já, Tonya totiž nepůsobí vyloženě špatným dojmem, jen zkrátka nenabízí nic, co by vás chytlo nebo vtáhlo do příběhu. Těch několik zajímavých momentů a skrz na skrz slušné herecké výkony v tomto případě nejsou vše a i když se všichni zúčastnění snaží, na více jak průměrné sportovní drama s nekorektní složkou to zkrátka není. 

Jsou-li tak sportovní filmy vaší slabinou, či máte rádi dramatizaci popularizovaných zpráv z médií, v době kolem Olympijských her se jedná o poměrně slušný příspěvek, který těží především  z absurdnosti předlohové látky a slušného hereckého ansámblu, žádné velké věci ale film nepředvede. Já, Tonya je tak spíše než dalším špičkovým sportovním portrétem spíše slušně natočenou ale ničím příliš zajímavou nebo výraznou podívanou. Pro sportovní fandy jasná záležitost, pro nezaujaté ale nabízí film příliš málo argumentů pro to aby se mu vyplatilo dát šanci. Všudypřítomný humor, absurdita a solidní herci tenhle snímek na dvě hodiny zkrátka neutáhnou dále jak do slabého nadprůměru.       

    

Sportovní drama na motivy absurdního skutečného příběhu, které ve dvou hodinách, co vám v kině zabere, nabídne humor, slušné herecké představitele a neurvalost, se kterou operovala tak maximálně Melissa Rauch v The Bronze. Na svoji délku ovšem nenabízí nic výrazněji zajímavějšího nebo nového na to, aby se tahle dvouhodinka dokázala prosadit vedle daleko nápaditějších nebo lepších sportovních portrétů. 
Já, Tonya
(I, Tonya, Ja, Tonya)
Životopisný / Drama / Sportovní

USA, 2017, 119 min

Režie: Craig Gillespie
Scénář: Steven Rogers
Kamera: Nicolas Karakatsanis
Hudba: Peter Nashel
Hrají: Margot Robbie, Sebastian Stan, Mckenna Grace, Allison Janney, Paul Walter Hauser, Julianne Nicholson, Bojana Novakovic, Bobby Cannavale, Caitlin Carver, Catherine Dyer, Joshua Mikel, Cara Mantella, Jason Davis, Jason MacDonald, Anthony Reynolds, Ricky Russert, Luray Cooper, Jan Harrelson, Daniel Thomas May
Producenti: Margot Robbie, Steven Rogers, Bryan Unkeless
Střih: Tatiana S. Riegel
Scénografie: Jade Healy
Kostýmy: Jennifer Johnson

Nevhodný mládeži do 15 let

Česko V kinech od: 01.03.2018 Bontonfilm CZ
Slovensko V kinech od: 01.02.2018 Bontonfilm SK
USA V kinech od: 08.12.2017 Neon

https://www.csfd.cz/film/541651-ja-tonya/
http://www.imdb.com/title/tt5580036/

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Doom Annihilation

Pamatujete si na filmového Dooma, který do kin vtrhl před čtrnácti roky a také se z převážné části natáčel u nás? Že ne? Kdo by se divil, tahle videoherní adaptace se zařadila po právu do zástupu braků, které se snažily prodat slavnou videoherní značku na stříbrná plátna tím co možná nejlacinějším způsobem. Ano původní film Doom z roku 2005 měl sice pár zajímavých nápadů, každopádně, jich bylo zatraceně málo na to, aby stály za další shlédnutí. Loni ovšem někoho napadlo se pustit do dalšího pokusu, které se v některých sektorech prodává jako druhý díl, aniž by měl cokoliv vyjma předlohy a názvu cokoliv společného s původním filmem, ve kterém se mimo jiné objevili i Karl Urban a Dwayne Johnson. Doom Annihilation se za pár dní podívá do digitální distribuce po celém světě a já se vám pokusím na následujících řádcích přiblížit, proč by vás to mělo nechat absolutně chladnými. 

Avengers: Endgame

Největší filmová událost posledních let je tady. Završení plánů Marvelu, které začaly v roce 2008 a zároveň také rozuzlení příběhu, který přesně před rokem přišel do kin v Avengers: Infinity War. Ano, Avengers: Endgame dnešním dnem vstupuje do českých a slovenských kin a s ním také konec jedné éry. Je nad slunce jasné, že film samotný bude událost srovnatelná snad jen se závěry těch největších filmových sérií historie. Jak se ale Marvelu podařilo uzavřít celé ty roky budování a dospěl celý ten propojený příběh na pozadí do zaslouženě povedeného konce?

Složka 64 | Journal 64

Severské kriminálky se těší dlouhodobé oblibě a to ať již se jedná o knižní nebo filmové počiny. O sérii Oddělení Q od Jussi Adler-Olsena to platí dvojnásob. Knižní předlohy už několikátý rok patří mezi žánrové bestsellery a série jejich filmových adaptací zraje s každým dílem. Nyní se do kin vydává již čtvrté pokračování s názvem Složka 64, které se s poměrně aktuálním tématem pokusí navázat na úspěchy dílů předešlých. A pokud vám tahle série doposud unikala, není lepší čas tento nedostatek napravit.