Přeskočit na hlavní obsah

High Life


Poslední dny žije filmový svět především snímkem Avengers: Endgame, který válcuje všechny možné komerční rekordy. Pokud ovšem nejsou velkolepé akční komiksové blockbustery vaší krevní skupinou, tak ve čtvrtek v českých a slovenských kinech odstartovalo také artové sci-fi drama High Life, za kterým stojí francouzská režisérka Claire Denis a v jehož hlavní roli se představí Robert Pattinson. Vyplatí se na tohle přemýšlivé drama z vesmíru vyrazit do kina? 


Monte (Robert Pattinson) býval kdysi členem speciální vědecké posádky vesmírné stanice, která měla za úkol zkoumat reprodukční cyklus za hranicemi naší planety. Experimenty s lidskou sexualitou a reprodukcí vedené staniční doktorkou doktorkou Dibs (Juliette Binoche) měly nepředpokládané následky. Nyní Monte proplouvá vesmírem se svoji dcerou a snaží se přežít... 

Claire Denis má přeci jen už za svoji kariéru nějaké renomé a tak je pro její nový snímek docela důležité, co od něj vlastně čekáte. Já, který jsem dodnes její tvorbou víceméně netknutý, jsem dal především na sympatickou propagaci, která slibovala přemýšlivé drama ve vědecko-fantastických kulisách, především v docela slušně děsivém traileru. A že takových sci-fi u kterých je třeba přemýšlet je v posledních letech v kině jako v šafránu. Bohužel to ovšem není to, co se dostalo do kin. 


Ona propagace filmu totiž tak trochu klame tělem. Ano High Life je přemýšlivým snímkem, který klade docela zajímavé otázky po dobu necelých dvou hodin, otázkou ovšem je, zda li na ně máte náladu hledat spolu s hrdiny filmu odpovědi. Pokud by se totiž o novince Claire Denis dalo něco říci ve zkratce, tak je to jedna velká póza. 

Není tak těžké pochopit samotnou ideu v jádru samotného filmu ani motivace jednotlivých postav, problémem je, že si film hraje jako by vyprávěl neskutečný opus z ranku 2001: Vesmírná odysea a pod. Když ovšem máte k dispozici jen nepříliš silnou dějovou linku, byť ji v mnohém zachraňuje slušná atmosféra, rozhodně tomu nepomůže reorganizace jednotlivých segmentů do poměrně nelineárního a trochu zmatečného narativu. Ono se už z logiky věci dá jakž takž v tomhle kusu orientovat, ale dovedu si představit že nejeden divák bude mít problém se v několika momentech orientovat co se to vlastně děje a kdo je kdo. 


Řemeslným zpracováním se sice asi tvůrci snažili navodit atmosféru let dávno minulých, ovšem docela kontraproduktivně. I když totiž práce s kamerou významně napomáhá celkové atmosféře filmu, výprava a celkový design světa filmu táhne celý tenhle koncept ke dnu. Gravitaci v otevřeném vesmíru bych asi ještě dovedl přežít, smysl nedávající skafandry bych také ještě smázl jako uměleckou nadsázku ale ty bezpečnostní zámky na helmách vyrobené z pantů z IKEA už teda vážně ne. 

Ono to je ostatně problém celého filmu. Tvůrci v čele s Claire Denis se očividně snaží o nějakou hlubší myšlenku a doufají, že divák bude benevolentní ke zkratkám v ději, výpravě a celkovém konceptu filmu. Jelikož mě celý tenhle ten pokus přišel jako nedotažená snaha být o něco víc, než na co ve skutečnosti mám, začnu si logicky všímat nedostatků a vytahovat věci, které bych jinak neřešil. 


Ve zkratce řečeno, pokud vám hlavní myšlenka filmu nepřijde do prvních třiceti minut nezáživná, nudná a pod tím vším balastem "jakože umění" povrchní a rádoby hluboká, pak vás čeká asi docela dobrá dvouhodinka ve společnosti téhle novinky. Pokud ale jako já, čekáte od filmu přeci jen něco víc, než jen hodně lacinou a nezáživnou autorskou výpověď k tématu lidské sexuality a reprodukce v extrémních podmínkách (která by se dala odvyprávět v deseti minutách ale je roztažená na necelé dvě hodiny), budete zklamáni. High Life se totiž tváří jako další revoluční sci-fi s přesahem, bohužel nezvládá předpoklad být dobrý film na to, aby někdo bral názory projevené ve filmu vážně. Tohle je zkrátka záležitost pro těžce artové publikum, které nemá moc co nabídnout běžné divácké obci.
To co se v trailerech tváří jako docela přemýšlivé a chytré sci-fi s trochu děsivým přesahem je ve výsledku jen nezáživná pseudoartová záležitost, která si hraje na víc, než ve skutečnosti má. Někomu tahle bakelitová podoba rádoby hluboké myšlenky o lidské reprodukci a sexualitě bude po chuti, za mě je to jen jedna velká nuda, která působí lacině nejen vizuálně ale i myšlenkově. A těch pár docela atmosferických momentů a občasná slušná kamera to rozhodně nezachrání  

High Life
Drama / Sci-Fi / Psychologický

Německo / Francie / USA / Polsko / Velká Británie, 2018, 113 min

Režie: Claire Denis
Scénář: Claire Denis, Jean-Pol Fargeau, Geoff Cox
Kamera: Yorick Le Saux
Hudba: Stuart A. Staples
Hrají: Robert Pattinson, Juliette Binoche, André Benjamin, Mia Goth, Lars Eidinger, Agata Buzek, Claire Tran, Ewan Mitchell, Victor Banerjee
Producenti: Claudia Steffen, Christoph Friedel, Olivier Théry-Lapiney, Klaudia Smieja
Střih: Guy Lecorne
Scénografie: François-Renaud Labarthe

Nepřístupné pro děti do 15 let

Česko V kinech od: 25.04.2019 Film Europe
Slovensko V kinech od: 25.04.2019 Film Europe
USA V kinech od: 05.04.2019 A24
Velká Británie V kinech od: 10.05.2019 Thunderbird 
Uvedení na DVD v ČR: 13. 11. 2019

https://www.csfd.cz/film/462139-high-life/
https://www.imdb.com/title/tt4827558/


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Doom Annihilation

Pamatujete si na filmového Dooma, který do kin vtrhl před čtrnácti roky a také se z převážné části natáčel u nás? Že ne? Kdo by se divil, tahle videoherní adaptace se zařadila po právu do zástupu braků, které se snažily prodat slavnou videoherní značku na stříbrná plátna tím co možná nejlacinějším způsobem. Ano původní film Doom z roku 2005 měl sice pár zajímavých nápadů, každopádně, jich bylo zatraceně málo na to, aby stály za další shlédnutí. Loni ovšem někoho napadlo se pustit do dalšího pokusu, které se v některých sektorech prodává jako druhý díl, aniž by měl cokoliv vyjma předlohy a názvu cokoliv společného s původním filmem, ve kterém se mimo jiné objevili i Karl Urban a Dwayne Johnson. Doom Annihilation se za pár dní podívá do digitální distribuce po celém světě a já se vám pokusím na následujících řádcích přiblížit, proč by vás to mělo nechat absolutně chladnými. 

Akta Pentagon: Skrytá válka | The Post

Za vlády prezidenta Richarda Nixona se na povrch dostala řádka vládních afér, které pohnuly jak americkou domácí, tak zahraničně politickou situací. Ještě než však propukla aféra Watergate, dostala se do popředí médií aféra ohledně tzv. Pentagon Papers - zveřejnění přísně tajného dokumentu o americkém působení ve válce ve Vietnamu, které nechal zpracovat v roce 1967 ministr obrany Robert McNamara. Zveřejnění údajů v této zprávě otřáslo nejen obyvatelstvem USA ale také základy svobody tisku zakotvené v ústavě Spojených států. A přesně tuhle situaci a její vývoj se pokouší novinka jednoho z největších filmařů přiblížit v novém filmu. Stojí ale tahle lekce z historie za návštěvu?  

Hold the Dark

Netflix si na filmový podzim nachystal do distribuce hned několik zajímavých snímků, se kterými se pokusí u fanoušků zabodovat a dokázat tak, že zásadní události podzimu diváci mohou hledat i někde jinde, mimo plátna kin. Jedním z nich by měl být i mysteriozní thriller od režiséra povedeného Green Room . Podařilo se  mu z výletu do nehostinné přírody na Aljašce vykouzlit zajímavou podívanou a napodobit tak úspěch podobně laděného snímku  Wind River z minulého roku?