Přeskočit na hlavní obsah

HappyThankYouMorePlease [65%]


http://www.csfd.cz/film/270748-happythankyoumoreplease/

Každý rok se na filmovém festivalu Sundance objeví několik snímků, které osloví svoji kvalitou natolik, že to dotáhnou do širší distribuce. Jedním z takových snímků je i loňský vítěz ceny diváků HappyThankYouMorePlease. Tento celovečerní debut Joshe Radnora (Ted ze seriálu Jak jsem poznal vaši matku) je příběhem složený z několika dílčích osudů, jejichž společné téma jsou mezilidské vztahy. Příběhy jsou propojeny postavou spisovatele Sama, který se snaží konečně prosadit coby spisovatel na volné noze, jenže jeho plány ovlivní setkání se malým klukem ztraceným v metru, který má nadání pro kreslení. Vše se navíc zkomplikuje, když potká krásnou barmanku a sepíší spolu dohodu.


HappyThankYouMorePlease se snaží zapůsobit podobným způsobem, jakým se to dařilo ostatním snímkům ze Sundance v posledních letech (např. 500 dní se Summer). I přes fakt, že se to snímku nedaří úplně, celý spletenec příběhů působí překvapivě upřímně a uvolněně. I přes fakt, že v dosti případech sází hlavně na klišé a stereotypy, dokáže je prodat se vztyčenou hlavou a na rovinu. A to ať se jedná i o lehce přepálenou a nafiltrovanou kameru kameru či hudbu. Tedy i přes koncovou jednoduchost se nebojí zabřednout i do vážnějších podtextů a na ploše hodiny a půl nabízí přesně to co se od snímku čeká a přidá i trochu něčeho navrch.


Pro svůj debut si Radnor vybral rozhodně vydařenou tématiku, která nestíhá nudit a dokáže diváka zaujmout. Všechny příběhy jsou víceméně ze života, tedy dokáží zaujmout diváka. Ač na lehce stereotypní téma o hledání lásky a bloudění životem, HappyThankYouMorePlease je příjemnou pohodovou zábavou které svoji roli plní naprosto bezchybně. Na konci zbývá říci jen " Děkuji, ještě prosím. "



Koktejl :
50 % Atmosféra
20 % Hledání lásky
20 % Bloudění životem
10 % Lehký humor

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Akta Pentagon: Skrytá válka | The Post

Za vlády prezidenta Richarda Nixona se na povrch dostala řádka vládních afér, které pohnuly jak americkou domácí, tak zahraničně politickou situací. Ještě než však propukla aféra Watergate, dostala se do popředí médií aféra ohledně tzv. Pentagon Papers - zveřejnění přísně tajného dokumentu o americkém působení ve válce ve Vietnamu, které nechal zpracovat v roce 1967 ministr obrany Robert McNamara. Zveřejnění údajů v této zprávě otřáslo nejen obyvatelstvem USA ale také základy svobody tisku zakotvené v ústavě Spojených států. A přesně tuhle situaci a její vývoj se pokouší novinka jednoho z největších filmařů přiblížit v novém filmu. Stojí ale tahle lekce z historie za návštěvu?  

Doom Annihilation

Pamatujete si na filmového Dooma, který do kin vtrhl před čtrnácti roky a také se z převážné části natáčel u nás? Že ne? Kdo by se divil, tahle videoherní adaptace se zařadila po právu do zástupu braků, které se snažily prodat slavnou videoherní značku na stříbrná plátna tím co možná nejlacinějším způsobem. Ano původní film Doom z roku 2005 měl sice pár zajímavých nápadů, každopádně, jich bylo zatraceně málo na to, aby stály za další shlédnutí. Loni ovšem někoho napadlo se pustit do dalšího pokusu, které se v některých sektorech prodává jako druhý díl, aniž by měl cokoliv vyjma předlohy a názvu cokoliv společného s původním filmem, ve kterém se mimo jiné objevili i Karl Urban a Dwayne Johnson. Doom Annihilation se za pár dní podívá do digitální distribuce po celém světě a já se vám pokusím na následujících řádcích přiblížit, proč by vás to mělo nechat absolutně chladnými. 

Hold the Dark

Netflix si na filmový podzim nachystal do distribuce hned několik zajímavých snímků, se kterými se pokusí u fanoušků zabodovat a dokázat tak, že zásadní události podzimu diváci mohou hledat i někde jinde, mimo plátna kin. Jedním z nich by měl být i mysteriozní thriller od režiséra povedeného Green Room . Podařilo se  mu z výletu do nehostinné přírody na Aljašce vykouzlit zajímavou podívanou a napodobit tak úspěch podobně laděného snímku  Wind River z minulého roku?