Přeskočit na hlavní obsah

Ženy sobě | Bridesmaids [45%]


http://www.csfd.cz/film/280389-zeny-sobe/


Komedie
USA, 2011, 125 min

Režie:

 Paul Feig


Judd Apatow je považovaný posledních pár let za jednoho z nejpřednějších producentů hollywoodských komedií posledních let. Opravdový hit už ale pár let neměl a tak se pokusil trochu přiživit na úspěchu Pařby ve Vegas. Do kin se tak dostává snímek Ženy sobě, který si z nedávného hitu vypůjčuje poměrně mnoho. Tentokrát jsou ovšem u kormidla ženy a místo na rozlučku se svobodou, se podíváme na všechny akce se svatbou spojené. Vítejte ve světě družiček. 


Annie má krizi. Její život je v troskách. Jediným člověkem, který ji drží nad vodou je její kamarádka Lillian. Tu ovšem požádá její přítel o ruku. Spolu s jejími dalšími kamarádkami tak musí Annie uspořádat rozlučku se svobodou pro Lillian. Všechno ale nebude tak jednoduché pro hlavní hrdinku, neboť na její místo nejlepší kamarádky se tlačí Lillianina nová kamarádka Helen. Navíc se jí postupně hroutí nejen milostný život, ale i veškeré předsvatební akce které plánuje, končí fiaskem. Nejen díky tomu se tak dvě nejlepší kamarádky začínají odcizovat.



Jeden z komediálních hitů v kinech za letošní léto, se moc nesnaží skrýt notnou dávku inspirace v Pařbě ve Vegas. Bohužel , některé scény, stejně jako typy postav jsou převzaté až trestuhodně. Ať už co se týče formální stránky, nebo příběhové. To by ovšem nebyl ten největší problém, potud je snímek stále ještě fajn. Problémy totiž nastávají, když snímek nechrlí zrovna jednu z over the top scének a snaží se hrát na vážnější linku, což mu ale vůbec nejde. Celé to v praxi vypadá asi tak, že je zde pár vtipných scének, které vyplňuje těžce nezáživná vata. Tu naštěstí trochu zvedají seriáloví Chris O'Dowd a Jon Hamm.



Základní problém je tak kromě kopírovaní postupů těžká nezajímavost. Je to možná jen mnou, že jsem film nepochopil, nicméně těch pár v celku vtipných momentů mi na 125 minut nestačí. Další z problémů, které jsou tentokrát již čistě osobní, jsou zaprvé pro mě těžce nesympatická Maya Rudolph, zadruhé oblíbená hudební vložka na konci snímku. Ne že by mi to u některých snímků vadilo, tady ovšem mě to donutilo přemýšlet, co je špatně. Na závěr navíc diváci dostanou i přídavek, který má suplovat slideshow fotek z Pařby, ve formě home videa jedné z dam.



Za mě tedy tato dámská taškařice nefunguje. Neřekl bych, že to je tím, že jsem nekompatibilní se snímkem, spíše však faktem, že Ženy sobě jsou čistě jen dámská variace na něco, co tu už bylo, hrající na svéráznější notu. Kirsten Wiig coby hlavní smolařka je sice poměrně fajn ale ve zbytku filmu se utopí, stejně jako veškeré dobré nápady které mohl scénář skrývat. Prostě a jednoduše čistě průměrný, celkem nezajímavý snímek, který své ambice nenaplňuje ani z daleka.

Annie je smolařka, které se rozpadá život. Jediná její kamarádka Lillian navíc plánuje svatbu a vybrala si svoji nejlepší kamarádku, aby pro ni uspořádala večírek na rozloučenou. Ten místo aby kamarádky sblížil, prohloubí mezi nimi propast. Ženy sobě jsou vcelku nezajímavá běžná komedie, která sice nabízí humor hrubějšího a nechutnějšího rázu, ovšem rozpouští jej ve vodách nezajímavosti a přehnaných klišé. Snaha o napodobení formy Pařby ve Vegas pro ženské publikum je tu více než očividná, nicméně se těžce míjí účinkem. 

 Hodnocení
45%





Koktejl :
50 % Nuda
30 % Pařba ve Vegas
10 % Občasné světlé chvilky
10 % Momenty za hranicí vkusu

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Akta Pentagon: Skrytá válka | The Post

Za vlády prezidenta Richarda Nixona se na povrch dostala řádka vládních afér, které pohnuly jak americkou domácí, tak zahraničně politickou situací. Ještě než však propukla aféra Watergate, dostala se do popředí médií aféra ohledně tzv. Pentagon Papers - zveřejnění přísně tajného dokumentu o americkém působení ve válce ve Vietnamu, které nechal zpracovat v roce 1967 ministr obrany Robert McNamara. Zveřejnění údajů v této zprávě otřáslo nejen obyvatelstvem USA ale také základy svobody tisku zakotvené v ústavě Spojených států. A přesně tuhle situaci a její vývoj se pokouší novinka jednoho z největších filmařů přiblížit v novém filmu. Stojí ale tahle lekce z historie za návštěvu?  

Hold the Dark

Netflix si na filmový podzim nachystal do distribuce hned několik zajímavých snímků, se kterými se pokusí u fanoušků zabodovat a dokázat tak, že zásadní události podzimu diváci mohou hledat i někde jinde, mimo plátna kin. Jedním z nich by měl být i mysteriozní thriller od režiséra povedeného Green Room . Podařilo se  mu z výletu do nehostinné přírody na Aljašce vykouzlit zajímavou podívanou a napodobit tak úspěch podobně laděného snímku  Wind River z minulého roku?

Doom Annihilation

Pamatujete si na filmového Dooma, který do kin vtrhl před čtrnácti roky a také se z převážné části natáčel u nás? Že ne? Kdo by se divil, tahle videoherní adaptace se zařadila po právu do zástupu braků, které se snažily prodat slavnou videoherní značku na stříbrná plátna tím co možná nejlacinějším způsobem. Ano původní film Doom z roku 2005 měl sice pár zajímavých nápadů, každopádně, jich bylo zatraceně málo na to, aby stály za další shlédnutí. Loni ovšem někoho napadlo se pustit do dalšího pokusu, které se v některých sektorech prodává jako druhý díl, aniž by měl cokoliv vyjma předlohy a názvu cokoliv společného s původním filmem, ve kterém se mimo jiné objevili i Karl Urban a Dwayne Johnson. Doom Annihilation se za pár dní podívá do digitální distribuce po celém světě a já se vám pokusím na následujících řádcích přiblížit, proč by vás to mělo nechat absolutně chladnými.