Přeskočit na hlavní obsah

50/50 [85%]


http://www.csfd.cz/film/264993-50/
http://www.imdb.com/title/tt1306980/

Drama / Komedie
USA, 2011, 99 min

Režie:

 Jonathan Levine


Je tu konec roku a s ním každoroční přesun od čistě blockbusterového léta k trochu ambicioznějším a hodnotnějším snímkům. Ne že by se jich během zbytku roku hned několik neurodilo, spíše však studia tlačí své hodnotnější snímky právě v této době, kdy se začíná rozbíhat Oscarová sezona, která vyvrcholí 26. února v Kodak Theatre, kde se koná již 84. ročník udílení cen akademie. A zrovna 50/50 patří mezi snímky, které by alespoň nějakou nominaci pro sebe mohly urvat. Není to jen obvyklou zbraní snímků toužících po cenách, tedy utrpení člověka, často díky rakovině nebo jiné zákeřné nemoci. Je to hlavně díky tomu, že film i přesto, že je ze značné míry výpovědí člověka, který si tím vším prošel, je to jeden z nejosobnějších snímků v distribuci za poslední měsíce.  
   
Adam je se svým životem relativně spokojený. Má stálou práci v rádiu, má za přítelkyni krásnou malířku a i přesto, že vše není úplně ideální, nestěžuje si. V poslední době ho však trápí bolesti zad. Překvapením pro něj však je, když mu doktor oznámí, že jeho bolesti způsobuje zhoubný nádor na páteři. Pro 27 letého  Adama to není zrovna příjemným překvapením. Jeho šance na přežití jsou u tohoto typu nádoru 50 na 50. Adam nastalou situaci bere daleko statečněji než jeho okolí. V momentě kdy však začne vnímat, co rakovina s lidmi dělá, začíná si uvědomovat, že dosavadní styl jeho života potřebuje změnu. Jeho jedinou obavou však je, jestli na to už není pozdě.


Ono, útočit na diváka rakovinou není zrovna originální tah. Pro akademiky to je lákadlo, pro herce výzva ale pro diváka většinou nic moc objevného a zábavného. Proto je hlavně fajn to, že se tvůrci 50/50 od tohohle částečně oprostili a místo aby se věnovali trápení samotnému, kladou důraz na dopad na osobnost člověka a jeho okolí. V podstatě tu prim hraje Adamovou vyrovnávání se s faktem, že už by všechno nemuselo zrovna být ok. I když tak děj jede v podstatě přesně podle zaběhnutého rámce, jeho okolí obsahuje hned několik stereotypních archetypů postav a vývoj je značně předvídatelný, divák se jednoduše nenudí. Film totiž nesází jen na depresivní stránku nemoci a jejího dopadu, šikovně využívá nemoci i k pozitivněji laděným momentům, které ačkoliv místy laškují s infantilností, nikdy hranici dobrého vkusu nepřekročí.


Tohle navíc vynikne v druhé půli, kdy nejen, že se příběhu povede  diváka konečně vtáhnout do atmosféry osudu Adama, ten si ale také začne uvědomovat i jiné možnosti a dopady jeho jednání v trochu větším měřítku. Opět předvídatelné a částečně klišé, ovšem nějak jsem se nepřistihl při tom, že by mi to vadilo. Možná to bylo délkou filmu, možná to bylo prostě tím, že ačkoliv jednotlivé prvky jsou v rámci mezí ok, jejich výsledná kombinace v závěru prostě funguje. Přičtěte si k tomu zajímavou hudbu a ne až tak okoukané tváře a máte jeden z nejpříjemnějších filmů letošního roku, který dokáže oslovit téměř každého.

Adam má rakovinu. V 27 letech ne zrovna příjemné vyhlídky. 50/50 je i přes auru ne příliš zajímavého snímku jedním z nejpříjemnějších překvapení letošní sezony. Osobitě odvyprávěná sonda do hlavy mladíka nemocného vzácným druhem rakoviny je vtipná ale i mrazivě chladná zároveň. Skvělá hudba a fakt, že se jedná z části o příběh založený na skutečných událostech jen podkreslují fakt, že i stereotypní příběh a stokrát omletá zápletka se dá přepracovat v dojímavý příběh plný emocí.  


Hodnocení
85%




Koktejl :
20 % Stereotyp
30 % Rakovina
30 % Humor
10 % Deprese
10 % Lékařská marihuana 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Všechno nejhorší | Happy Death Day [50%]

Hororových jednohubek se do roka dostane do kin poměrně dost. Oproti nim se ale právě novinka tohoto týdne Všechno nejhorší rozhodla vyrukovat s poměrně originální premisou. Opisujíc od dnes již kultovní komedie Na Hromnice o den více vrhá hlavní hrdinku do opakujícího se dne, na jehož konci ji čeká boj o holý život. Podařilo se tentokrát opět zabodovat v posledních letech nadmíru úspěšnému producentovi Jasonu Blumovi i s tímto kouskem? A stojí tenhle horor za vaši návštěvu kina?

To | IT (70%)

Nejsem úplně fanouškem hororů, především pak produkce z posledních let, kde je jen málo originálních nápadů a téměř vše je jen oživování starých klišé a remaky kdysi populárních značek. Jeden z nich ovšem už od začátku vyvolával zájem nejednoho hororového skeptika. Tím je remake snímku To na motivy knihy Stephena Kinga. Původní televizní film udělal z Tima Curryho legendu a spousta lidí má dodnes také díky tomuto snímku strach z klaunů. Nyní však přiochází nová verze, kterou dlouhou dobu připravoval režisér Temného případu Cary Joji Fukunaga aby ji pak na povel dostal tvůrce hororu Mama Andy Muschietti, od které se čekaly velké věci. Naplnila tahle hororová novinka svůj potenciál?  

Ztracen v džungli | Jungle

Skutečné příběhy táhnou, zvláště pak ty, u kterých místy zůstává rozum stát na dtím, co všechno někteří lidé dokázali přežít či udělat. Na této vlně se pokouší svézt i jedna z posledních letošních novinek v českých a slovenských kinech, australské drama Ztracen v Džungli, v jehož hlavní roli se objevil Daniel Radcliffe a které mapuje jednu životní etapu dobrodruha Yossiho Ghinsberga. Vyplatí se mezi vánoci vyrazit na tuhle napínavou podívanou nebo je lepší zůstat v klidu doma a užít si raději nějaký ověřený kousek?