Přeskočit na hlavní obsah

The Artist [90%]



http://www.csfd.cz/film/296765-the-artist/


V kinech ČR od:16.02.2012 

  • Francie 

    Artist, The

Romantický / Komedie / Drama
Francie / Belgie, 2011, 100 min

Hudba:

 Ludovic Bource


Nominace na letošní ročník cen akademie Oscar byly před několika dny ohlášeny.  Letos se tak v rámci objektivního pohledu do slavnostního galavečera pokusím stihnout veškeré snímky nominované v hlavní kategorii, tedy nejlepší film. Jako první se tady zaměřím na snímek, jenž v letošním roce nasbíral celých deset nominací. Není to však tak úplně obyčejný film. The Artist je němý snímek. V současné době, kdy se studia předhánějí v inovacích typu digitalizované obrazy, našlapané efekty a stereoskopická projekce, se rozhodli tvůrci snímku divákům přednést dobovou sondu ve formě tehdy známé. Akademii se tato kombinace evidentně líbila. Ocení ji ale i běžný divák?

Píše se rok 1927. Hollywood je místem, kde se sny stávají skutečností. George Valentin je jednou z největších hvězd filmového průmyslu. Jeho filmy jsou oblíbené a vydělávají. Jednoho dne potkává náhodou při pózování pro novináře krásnou Peppy Millerovou, která se chce stát hvězdou. Toto setkání se jim oběma   stane osudným. Zatímco Peppy se tvrdou prací začne probojovávat na vrchol, Georgova kariéra díky sporům s producentem a neochotou zabývat se novým modním výstřelkem ve formě zvukového filmu rapidně upadá. Pokusí se tedy prorazit na vlastní pěst. Ovšem s pýchou téměř vždy přichází pád. Někdy až na samotné dno.


Je těžké být objektivní a nestranit filmu jakým je The Artist. Když se k vám totiž dostane snímek, který už jen na první pohled z traileru vypadá tak, jako by jej někdo našel schovaný v sejfu Hollywoodského producenta dvacátých let minulého století, je těžké udržet si chladnou hlavu a tiše nezávidět odvahu tvůrců na straně jedné, na straně druhé pak sledovat, jak i v této formě dokáže snímek diváka odzbrojit. Cinefilní pocity stranou, tento snímek by neměl uniknout žádnému divákovi filmů. Proč? Jednoduše protože The Artist   u mě vyvolal něco, co jsem dlouho nezažil. Jednoduché potěšení z filmu jako takového.


Prvním střípkem síly tohoto snímku je samozřejmě forma. Tvůrci totiž využívají stejných postupů, druhů svícení a snímání i střihových skladeb jako kdysi. Nechybí i občasná chybka v obraze případně místy i pomrkávání ve směru sebereflexe. Je až s podivem, že i v dnešní době dokáže takovýto snímek oslovit takhle silně. Dalším důvodem, který s formou souvisí je herectví. Pokud totiž zde funguje něco stejně spolehlivě jako forma, je to právě herecký projev hlavních postav. Jean Dujardin je totiž v roli němého idolu žen naprosto fascinující. Místy se mu totiž daří evokovat svým projevem variaci na Gene Kellyho němé éry.


A když už jsme u toho Gene Kellyho, The Artist nabízí obdobnou formu náhledu do Hollywoodu té doby, jako jeho snímek Zpívání v dešti. Zní to možná až nadsazeně, nicméně The Artist je snímkem, který má potenciál dostat se do zlatého fondu právě díky tomu. Iluzi 20. let totiž navozuje bezchybně, na herce je radost pohledět a důkaz, že to jde i bez digitálních efektů za miliony a 3D je k nezaplacení. Hudebně snímek taktéž nemá chybu a tak v podstatě jediné, co se dá filmu vyčíst, je místy trochu banální příběh. Nicméně, když vezmeme v potaz, jaké filmy se v té době točily, The Artist mezi ně dokonale zapadá.


Pokud tedy nepatříte k naprostým ignorantům vůči filmovému průmyslu a filmy pro vás nekončí u vrcholné produkce Zdeňka Trošky, dejte The Artist šanci. Dlouho tu takhle originálně pojatý snímek nebyl. Dovolil bych si tvrdit, že ne od samotné němé éry. Všechno funguje naprosto spolehlivě a v ideálním případě pochopíte, jaký požitek byl pro dobové diváky každý nový film. Je tak fajn, že podobnou snahu akademie ocenila a nikdo nemůže říct, že ne oprávněně. To jak si snímek povede u diváků, je už jen na vás. Necháte se pohltit atmosférou 20. let?

George Valentin byl jednou z největších hvězd němého filmu ale s nástupem zvukového filmu zažil díky své pýše pád až na dno. Nebo to tak nebylo? The Artist je originální snímek, dýchající atmosférou 20. let minulého století s takovou vervou, že je možné zapomenout, kdy byl vlastně natočen. Skvělé herecké výkony, vynikající hudba a dokonalé zpracování. Vrací zážitek ze sledování filmu zpět do divákova srdce. Pokud nepatříte mezi filmové ignoranty, tohle je nutnost. Dlouho se mi totiž nestalo, že by ve mně film vyvolal podobně dojímavé pocity jako právě The Artist. 


Hodnocení

90%




Koktejl :
50 % Skvělé zpracování a herecké výkony
20 % Němá éra
20 % Nostalgie
10 % Minuty čistého potěšení z filmu


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Akta Pentagon: Skrytá válka | The Post

Za vlády prezidenta Richarda Nixona se na povrch dostala řádka vládních afér, které pohnuly jak americkou domácí, tak zahraničně politickou situací. Ještě než však propukla aféra Watergate, dostala se do popředí médií aféra ohledně tzv. Pentagon Papers - zveřejnění přísně tajného dokumentu o americkém působení ve válce ve Vietnamu, které nechal zpracovat v roce 1967 ministr obrany Robert McNamara. Zveřejnění údajů v této zprávě otřáslo nejen obyvatelstvem USA ale také základy svobody tisku zakotvené v ústavě Spojených států. A přesně tuhle situaci a její vývoj se pokouší novinka jednoho z největších filmařů přiblížit v novém filmu. Stojí ale tahle lekce z historie za návštěvu?  

Doom Annihilation

Pamatujete si na filmového Dooma, který do kin vtrhl před čtrnácti roky a také se z převážné části natáčel u nás? Že ne? Kdo by se divil, tahle videoherní adaptace se zařadila po právu do zástupu braků, které se snažily prodat slavnou videoherní značku na stříbrná plátna tím co možná nejlacinějším způsobem. Ano původní film Doom z roku 2005 měl sice pár zajímavých nápadů, každopádně, jich bylo zatraceně málo na to, aby stály za další shlédnutí. Loni ovšem někoho napadlo se pustit do dalšího pokusu, které se v některých sektorech prodává jako druhý díl, aniž by měl cokoliv vyjma předlohy a názvu cokoliv společného s původním filmem, ve kterém se mimo jiné objevili i Karl Urban a Dwayne Johnson. Doom Annihilation se za pár dní podívá do digitální distribuce po celém světě a já se vám pokusím na následujících řádcích přiblížit, proč by vás to mělo nechat absolutně chladnými. 

Hold the Dark

Netflix si na filmový podzim nachystal do distribuce hned několik zajímavých snímků, se kterými se pokusí u fanoušků zabodovat a dokázat tak, že zásadní události podzimu diváci mohou hledat i někde jinde, mimo plátna kin. Jedním z nich by měl být i mysteriozní thriller od režiséra povedeného Green Room . Podařilo se  mu z výletu do nehostinné přírody na Aljašce vykouzlit zajímavou podívanou a napodobit tak úspěch podobně laděného snímku  Wind River z minulého roku?