Přeskočit na hlavní obsah

Sejmout zabijáka | Kill The Irishman [60%]



http://www.csfd.cz/film/268278-sejmout-zabijaka/


Akční / Krimi
USA, 2011, 106 min

Mafiánských filmů je stále dost. Nevím čím to je, nicméně variací na téma mafie bylo natočenou v historii opravdu hodně a ačkoliv již v současnosti nejsou tak obvyklé, stéle se točí a točit budou. Svědčí o tom třeba i nedávný úspěch seriálu Boardwalk Empire na HBO. Ne vždy se však jedná o smyšlené příběhy. Amerika totiž nenabídla jen Al Caponeho ale i mnoho dalších. Jedním z nich byl i Ir Danny Greene, který v 70. letech minulého století pořádně zatápěl Clevelandské mafii. 



Amerika se v minulém století nestala novým útočištěm jen Italů. V některých městech do záležitostí promlouvali třeba právě i Irové. Danny Green byl jedním z nich. Na počátku poctivý občan, který se díky své píli a shodě okolností dostane na vrchol odborářské unie. Právě díky tomu se však dává dohromady z jedním z místních vysoce postavených představitelů mafie, Johnem Nardim. S jeho pomocí se tak stává obávaným mužem, který budí přirozený respekt a z dřívějšího upoceného dělníka se stává muž, který touží po vrcholu. Cesta na něj však nebude snadná, neboť v cestě stojí celá Clevelandská pobočka mafie, kterou navíc podporuje New Yorkská rodina, chránící své zájmy v místní oblasti.



Předně je třeba poznamenat, že snímek Sejmout zabijáka není přímo áčkovým titulem což je na něm možná až příliš vidět. Vizuální stránka prokládaná skutečnými dobovými televizními záběry je více než dostačující, ovšem problém je vidět při náročnějších vizuálních efektů, které vypadají až příliš digitálně, což spíše škodí, film by se bez nich obešel. Nicméně, kromě toho se jedná o dobře obsazenou kriminálku, která byť to tak nevypadá, má ambice lehce přesáhnout šeď průměru. Kvůli čemu?



No hlavně je to díky zvládnutému vyprávění, neboť prodat příběh nebojácného Ira jdoucího víceméně proti všemu a všem a přitom si hrát na serioznost není úplně nejlehčí úkol.  Možná trochu chybí linka sebereflexe hlavního hrdiny nicméně to je značně limitováno životem skutečného Dannyho. O něco vážnějším problémem však je častá absence rozvoje vedlejších postav, které tak i přes svoji zajímavost ve snímku odehrají jen epizodní roli a pokračuje se dále.



V celku ale Sejměte zabijáka funguje překvapivě dobře a i přes svoji délku hodinu a tři čtvrtě nestíhá nudit. Pumpuje v pravidelných intervalech akční části s těmi více osobnějšími a tak člověku přijde, že Danny i přes nepřízeň osudu nemusel mít zase až tak špatný život.  V béčkovém avšak líbivém zpracování není důvod hledat jinde. I přes své zařazení mezi průměrné snímky nemá problém konkurovat i daleko ambicioznějším projektům.

V Americe zločinu nevládli jen Italové. V 70. letech jim ukázal Ir s tváří Raye Stevensona, že zahrávat si s Iry není úplně ten nejlepší nápad pod sluncem. Sejměte zabijáka je sice béčková podívaná s nepříliš vydařenými zvláštními efekty, nicméně prodává příběh který vyvrcholil v jednu z největších mafiánských válek v historií se sympatickým tempem které by mu mohla velká část konkurenčních podobně laděných snímků závidět. Nejedná se sice o kdoví jakou hitovku, avšak retro kriminálek které zaujmou a nenudí zase v poslední době tolik není. 



 Hodnocení
60%





Koktejl :
35 % Italská trikolora versus čtyřlístek
25 % Akce
30 % Irská obdoba golema
10 % Digitální vady na kráse

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Akta Pentagon: Skrytá válka | The Post

Za vlády prezidenta Richarda Nixona se na povrch dostala řádka vládních afér, které pohnuly jak americkou domácí, tak zahraničně politickou situací. Ještě než však propukla aféra Watergate, dostala se do popředí médií aféra ohledně tzv. Pentagon Papers - zveřejnění přísně tajného dokumentu o americkém působení ve válce ve Vietnamu, které nechal zpracovat v roce 1967 ministr obrany Robert McNamara. Zveřejnění údajů v této zprávě otřáslo nejen obyvatelstvem USA ale také základy svobody tisku zakotvené v ústavě Spojených států. A přesně tuhle situaci a její vývoj se pokouší novinka jednoho z největších filmařů přiblížit v novém filmu. Stojí ale tahle lekce z historie za návštěvu?  

Doom Annihilation

Pamatujete si na filmového Dooma, který do kin vtrhl před čtrnácti roky a také se z převážné části natáčel u nás? Že ne? Kdo by se divil, tahle videoherní adaptace se zařadila po právu do zástupu braků, které se snažily prodat slavnou videoherní značku na stříbrná plátna tím co možná nejlacinějším způsobem. Ano původní film Doom z roku 2005 měl sice pár zajímavých nápadů, každopádně, jich bylo zatraceně málo na to, aby stály za další shlédnutí. Loni ovšem někoho napadlo se pustit do dalšího pokusu, které se v některých sektorech prodává jako druhý díl, aniž by měl cokoliv vyjma předlohy a názvu cokoliv společného s původním filmem, ve kterém se mimo jiné objevili i Karl Urban a Dwayne Johnson. Doom Annihilation se za pár dní podívá do digitální distribuce po celém světě a já se vám pokusím na následujících řádcích přiblížit, proč by vás to mělo nechat absolutně chladnými. 

Hold the Dark

Netflix si na filmový podzim nachystal do distribuce hned několik zajímavých snímků, se kterými se pokusí u fanoušků zabodovat a dokázat tak, že zásadní události podzimu diváci mohou hledat i někde jinde, mimo plátna kin. Jedním z nich by měl být i mysteriozní thriller od režiséra povedeného Green Room . Podařilo se  mu z výletu do nehostinné přírody na Aljašce vykouzlit zajímavou podívanou a napodobit tak úspěch podobně laděného snímku  Wind River z minulého roku?