Přeskočit na hlavní obsah

Prometheus [70%]

Prometheus
http://www.csfd.cz/film/290958-prometheus/
http://www.imdb.com/title/tt1446714/

Nevhodný mládeži do 12 let
V kinech ČR od: 07.06.2012 Bontonfilm
V kinech SR od: 07.06.2012 Tatrafilm

Sci-Fi / Akční / Horor | USA, 2012, 124 min

Režie: Ridley Scott
Hudba: Marc Streitenfeld
Hrají: Noomi Rapace, Guy Pearce, Michael Fassbender, Charlize Theron, Idris Elba, Sean Harris, Kate Dickie, Logan Marshall-Green, Rafe Spall, Benedict Wong, Patrick Wilson, Emun Elliott, Lucy Hutchinson

Pokud jste posledních X měsíců nežili někde v kryptě bez informačních technologií a žánr science fiction vám není úplně neznámý, je vám nejspíše nad slunce jasné, jaký snímek právě tento týden zakončuje svoji reklamní kampaň a s velkou pompou přichází na plátna kin. Žijící modla fanoušků Ridley Scott se po dlouhých třiceti letech vrací na půdu žánru, který jej vystřelil mezi filmařskou elitu. Právě tolik let totiž uplynulo od jeho kultovní záležitosti Blade Runner. A ještě o tři více od u nás všeobecně uctívanějšího snímku Vetřelec. A právě k němu se váže Prometheus, snímek který vznikal původně jak dvojdílný prequel právě Scottem nastartované série. Z označení oficiálního prequelu sice sešlo během preprodukce, stejně jako z původního plánu dvou dílů, nicméně i tak fanoušci světa nejnemilosrdnějších zabijáků ve vesmíru dostanou nášup. Prometheus se totiž odehrává ve stejném univerzu jako právě tato série, jen s časovým rozdílem. To ovšem už pravděpodobně dobře víte, pokud jste sledovali masivní reklamní kampaň, slibující jeden z must see snímků tohoto roku. Jak tedy jeden z nejvíce očekávaných filmů tohoto léta dopadl?   

Elisabeth a Charlie, archeologická dvojice pátrající po různorodých koutech naší planety po našem původu, nalezla opakující se vzorec znaků, obsažený v několika artefaktech napříč věky i kulturami. Díky analýze zjišťují, že onen symbol je mapa hvězdné soustavy, daleko za hranicemi naší sluneční soustavy. Není tedy možné, aby tisíce let staré civilizace o její existenci pouhým pozorováním věděli. Vědecká výprava se proto tedy vydává na několik let dlouhou výpravu, přímo do srdce této soustavy na atmosférou obdařenou planetu, na palubě lodi Prometheus, hledající otázky našeho původu a našich stvořitelů. Odpovědi které tam ovšem naleznou, se jim ovšem líbit příliš nebudou. Zvláště pak díky tomu, že někteří členové posádky mají své vlastní rozkazy.       


Předně by se asi slušelo říci, že pokud je nějaký specifický podžánr science fiction, budou to právě ony lodní průzkumně laděné snímky, které sklízí nejvíce mých sympatií. Kdybych měl jmenovat totiž své oblíbené filmy, na předních příčkách by se určitě objevil snímek Sunshine, někde v pozadí následovaný béčkovým Horizontem událostí. Zároveň jsem ale co se týče této tématiky také velmi náročný a tvůrcům jak se říká nesežeru jen tak všechno. Tento fakt v několika místech ovlivňuje můj názor na tento snímek, proto tenhle krátký úvod je zde jako upozornění pro ty, kteří by s mým názorem nesouhlasili, jakože se jich najde asi hned několik. A nyní už k samotnému snímku. 

Je to paradoxně reklamní kampaň, která je největší devízou snímku. Ať už se jedná o neskutečný hype snímku, přemrštěná očekávání, která po vymazlených trailerech má v hlavě nejeden fanoušek nebo přímo neskutečná spoilerovost trailerů samotných. Člověk který sledoval vývoj snímku a má nakoukané všechny upoutávky, tak přichází o účinnost zásadního momentu gradace celého snímku.  Bohužel v konečném důsledku to není až taková škoda, neboť druhá polovina filmu se tvůrcům doslova drolí mezi prsty. K tomu ovšem později.   

Ridley Scott přislíbil kampaní přivést na plátna kin další vypilované sci-fi, možná i s kultovním potenciálem, které bude stahovat diváka do nejmenšího detailu a to se mu minimálně po vizuální stránce daří. Nepamatuji se kdy naposledy mě vizuální stránka filmu doslova odzbrojila a to i přes drobné chybky a nesrovnalosti.  Jednoduše řečeno, na Promethea je radost pohledět, o čemž vás přesvědčí hned v prvních minutách. Řemeslná stránka tu nedělá problém a to ani z mnoha stran kritizované hudební stránky, která dle mého názoru je naprosto adekvátní. 

Celkově by se ale snímek dal rozdělit na dvě diametrálně odlišné poloviny a v tom je právě ten zásadní kámen úrazu. Zatímco první polovina buduje atmosféru až spirituálně laděného expedičního výletu s konstantní husí kůží, ta druhá to nesmyslnou výstavbou, kombinací a pompézním finále naprosto rozdupe napadrť. Bohužel to je důvod poněkud rozporuplného přijetí snímku. Člověk neznalý série, který navíc nedával moc pozor při reklamní kampani, dostává bez nadsázky velmi slušné sci-fi, které s přehledem strčí do kapsy drtivou většinu konkurence. Už proto se na něj vyplatí zajít. Pokud ovšem patříte do skupiny fanoušků série a očekáváte od snímku další zásadní událost, budete nepříjemně překvapeni. Nic takového se bohužel nekoná, i když se vás o tom budou všichni zúčastnění snažit celé dvě hodiny v kině přesvědčit. 

Od začátku do vás Scott hustí mrazivě chladnou atmosféru a i v nevybíravých scénách jednoduše neucukne kamerou pryč. Nechá vás v tom doslova vykoupat se vším všudy. Na druhou stranu vás ovšem nechá na pospas logickým chybám, ztrátě celistvosti a nepříjemným kolísáním tempa. Na druhou stranu musím říci, že jsem se ani za moment nenudil a seděl jsem v sedačce jako přikovaný. Ačkoliv totiž Prometheus nesplňuje moc z toho co slibovala reklamní kampaň a chybí zde onen moment překvapení o který právě tato kampaň diváka připravila, nedá se říci, že by to byl špatný film. A to ani díky obsazení, kde se dá i mezi nesympatickými psychopati nalézt pár silných postav, třeba kapitán Idirise Elby. Netřeba asi připomínat, že si Michael Fassbender snímek zase ukradl sám pro sebe. 

Zklamání se tak bohužel sice dostavilo, nicméně Prometheus je stoprocentně záležitost, které se oplatí dát šanci na velkém plátně. Chce to jen nedat na reklamní kampaň, nebo ji nejradši úplně vynechat. Stejně jako nedat na tvrzení režiséra, že odkazů na Vetřelčí pokračování je tu jen minimum. Přikloním se tak spíše k pozitivnějším dojmům, které i přes fatální obraty alespoň částečně přetrvaly do druhé půle a trochu zlehčily dopad silně nezvládnutého finále. No a pokud by se další prequel opravdu konal, podle otevřených vrátek na konci snímku, přál bych jen tvůrcům pevnější ruku. Podruhé už by to nemuselo vyjít ani u běžných diváků.   

Ridley Scott hlásí návrat. Kampaní hlasitý Prometheus přistál. Bohužel ne tak hladce jak se předpokládalo. Až téměř dokonalá první půle končí rozdupána nekonzistentní, přemrštěnou a často až nelogickou půlí druhou. Všechno je to tu tak napůl, od kontrastu skvělých a děsivých hereckých výkonů, děje a celého vývoje. Pokud možno, nesledujte kampaň, nečtěte si o snímku a budete spokojeni. Pro zbytek bohužel jen nadprůměrné sci-fi, zabalené do detailu vypiplaného vizuálu, působivé muziky a naroubované na chatrný scénář s absencí šokujících zvratů a gradující do poněkud odfláklého finále. Tak jako tak stojí snímek za shlédnutí. A už jen kvůli té první půli a ďábelskému Fassbenderovi půjdu s hodnocením trochu výš, než bych objektivně měl.   
Hodnocení: 70%

 

Koktejl :
30 % Vetřelec
20 % Uspěchanost a nepozornost
25 % Napětí
25 % Vydařené dospělé sci.fi  

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Avengers: Endgame

Největší filmová událost posledních let je tady. Završení plánů Marvelu, které začaly v roce 2008 a zároveň také rozuzlení příběhu, který přesně před rokem přišel do kin v Avengers: Infinity War. Ano, Avengers: Endgame dnešním dnem vstupuje do českých a slovenských kin a s ním také konec jedné éry. Je nad slunce jasné, že film samotný bude událost srovnatelná snad jen se závěry těch největších filmových sérií historie. Jak se ale Marvelu podařilo uzavřít celé ty roky budování a dospěl celý ten propojený příběh na pozadí do zaslouženě povedeného konce?

Hold the Dark

Netflix si na filmový podzim nachystal do distribuce hned několik zajímavých snímků, se kterými se pokusí u fanoušků zabodovat a dokázat tak, že zásadní události podzimu diváci mohou hledat i někde jinde, mimo plátna kin. Jedním z nich by měl být i mysteriozní thriller od režiséra povedeného Green Room. Podařilo se  mu z výletu do nehostinné přírody na Aljašce vykouzlit zajímavou podívanou a napodobit tak úspěch podobně laděného snímku Wind River z minulého roku?

Složka 64 | Journal 64

Severské kriminálky se těší dlouhodobé oblibě a to ať již se jedná o knižní nebo filmové počiny. O sérii Oddělení Q od Jussi Adler-Olsena to platí dvojnásob. Knižní předlohy už několikátý rok patří mezi žánrové bestsellery a série jejich filmových adaptací zraje s každým dílem. Nyní se do kin vydává již čtvrté pokračování s názvem Složka 64, které se s poměrně aktuálním tématem pokusí navázat na úspěchy dílů předešlých. A pokud vám tahle série doposud unikala, není lepší čas tento nedostatek napravit.