Přeskočit na hlavní obsah

Černobylské deníky | Chernobyl Diaries [25%]

Černobylské deníky
http://www.csfd.cz/film/314550-chernobyl-diaries/
http://www.imdb.com/title/tt1991245/
Alternativní názvy: Chernobyl Diaries, Černobyľské deníky

V kinech SR od: 05.07.2012 Forum Film SK

Horor / Thriller | USA, 2012, 90 min


Režie: Bradley Parker
Scénář: Oren Peli, Carey Van Dyke, Shane Van Dyke
Hudba: Diego Stocco
Hrají: Jesse McCartney, Jonathan Sadowski, Olivia Dudley, Devin Kelley, Nathan Phillips, Ingrid Bolsø Berdal, Dimitri Diatchenko

Tvůrce mnohými nenáviděnou sérií Paranormal Activity se vrací s další produkcí stejného ražení. A tak aby si jeho fanoušci zkrátili čekání na čtvrtou aktivitu do slovenských a českých kin přichází Černobylské deníky. I když s těmi českými kiny to nebude tak horké, neboť z oficiálního plánu premiér pro dnešní den tento snímek záhadně zmizel a i když zůstává v nabídce několika kin, jistota jeho uvedení u nás příliš velká není, zejména díky nepříliš velkému úspěchu v zahraničí. Je ale vůbec o co stát?

Parta amerických turistů je na výletě napříč metropolemi Evropy. Před uskutečněním prohlídky dalšího místa na jejich trase, hlavního města Ruska Moskvy, však jeden z nich přijde s nabídkou, která spadá více do  sekce extrémního turizmu než do běžného prázdninového výletu. Navštívit městečko Pripjať, město duchů které po sobě zanechala havárie jaderné elektrárny Černobyl ke které došlo 26. dubna 1986. K čtveřici hrdinů se přidává mladý pár a spolu s průvodcem Jurijem se vydávají na cestu. Jejich výlet však začíná jinak než plánovali. Nejsou puštěni do zóny a tak je musí Jurij propašovat jiným vstupem. Výlet ovšem nabere úplně odlišného směru v momentě, kdy se rozhodnou před setměním opustit zónu. Při návratu do jejich vozidla totiž zjistí, že někdo přestříhal dráty od zapalování. Autem se tedy z Pripjatě nedostanou a široko daleko není nikdo, kdo by jim v tuhle chvíli mohl pomoci. A už vůbec ne takhle večer. 

Tomuto filmu jsem dal šanci zejména díky mé velké oblibě postapokalyptické tématiky a černobylské oblasti. Je to možná až naivní motivace dávat snímku, který je natáčen mnou nepříliš oblíbenou formou, šanci jen kvůli místu kde se odehrává. A naivní bylo čekat od něj nějakou smysluplnou zábavu s nějakou hloubkou narativu. Snímek Černobylské deníky mě ovšem symbolicky propleskl a nonverbálně mi pokynul abych začal se svojí naivitou něco dělat.    


Po shlédnutí jsem totiž měl jednu jedinou potřebu, zvednout se a hlasitě zařvat "Bullshit!". Když snímek, který se tak hrdě pyšní názvem nejslavnější jaderné katastrofy v názvu, nedokáže vyvolat ani za mák atmosféru ani rozpadlého jaderného města, něco bude asi špatně. Je sice ode mě asi přehnané lpět příliš na detailech a rozdílech mezi skutečným městem a maďarsko srbskými kulisami které využívala produkce (daleko menší ruské kolo, odlišná architektura budov, měřítko velikosti města), nicméně povrchnost s jakou se tvůrci snaží oslovit diváka lacinou náhražkou je až příliš vysoká. Nemluvě o naivitě ze strany tvůrců při budování nějaké atmosféry. Aneb jedeme něco houkne a my se všichni v kině z toho posereme. Sorry, ale od něčeho co si říká horor čekám přeci jen trošku něco víc než jen začátek, bu bu bu ze všech stran a konec. Možná to je ovšem taky moje chyba a myšlenkově nějak hlouběji položené horory se prostě dnes nenosí. 

Problém je, že ona debilita není jen v přístupu ale i v samotném příběhu i chování postav. Archetypy dementních Američanů už jsem tak nějak už překousl, nicméně několik ukázkových scén tu působí jako rána pánvičkou přímo do obličeje. Jeden příklad za vše. V určité části filmu jeden z hrdinů je pokousán vlky/psy/zmutovanými veverkami nebo co to je a dotyčná diva mu místo toho aby mu zavázala buď ono zranění nebo zaškrtila nohu nad zraněním aby Americký chlapec nevykrvácel než přijde další bu bu bu, zaváže chlapci nohu na jediném místě, které nemá pokousané. Nejspíše nějaká speciální metoda první pomoci která se k nám ještě nedostala.  O příliš podezřelých náhodách protkaných scénářem ani nemluvě. 



Co si teda z Černobylských deníků odnést? V podstatě nic. Tvůrce by měli posadit na prdel a poslat na Ukrajinu aby je ty fórky přešly. Deníky totiž dopadly ještě hůře než byla má prvotní očekávání. Tvůrci si tropí z diváků doslova srandu snahou utvořit atmosferickou hororovou koláž s nádechem radiace. To co ovšem dostanete je radiační guláš, který vypadá jakoby ho vařil pejsek s kočičkou. 

Paranormal Activity v Černobylu? Ne daleko horší. Nesourodá splácanina, která se snaží zalibit všemi deseti a přitom jí čouhá až příliš sláma z bot. Pokud čekáte alespoň částečně výlet do referované oblasti, čeká vás stejně jako při nadějích na slušný horor proklatě studená sprcha. 
Hodnocení: 25%




Koktejl :
40 % Demence
30 % Pripjať made in china
20 % Paranormal activity
10 % Nuda, nuda, nuda

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Avengers: Endgame

Největší filmová událost posledních let je tady. Završení plánů Marvelu, které začaly v roce 2008 a zároveň také rozuzlení příběhu, který přesně před rokem přišel do kin v Avengers: Infinity War. Ano, Avengers: Endgame dnešním dnem vstupuje do českých a slovenských kin a s ním také konec jedné éry. Je nad slunce jasné, že film samotný bude událost srovnatelná snad jen se závěry těch největších filmových sérií historie. Jak se ale Marvelu podařilo uzavřít celé ty roky budování a dospěl celý ten propojený příběh na pozadí do zaslouženě povedeného konce?

Složka 64 | Journal 64

Severské kriminálky se těší dlouhodobé oblibě a to ať již se jedná o knižní nebo filmové počiny. O sérii Oddělení Q od Jussi Adler-Olsena to platí dvojnásob. Knižní předlohy už několikátý rok patří mezi žánrové bestsellery a série jejich filmových adaptací zraje s každým dílem. Nyní se do kin vydává již čtvrté pokračování s názvem Složka 64, které se s poměrně aktuálním tématem pokusí navázat na úspěchy dílů předešlých. A pokud vám tahle série doposud unikala, není lepší čas tento nedostatek napravit. 

Hold the Dark

Netflix si na filmový podzim nachystal do distribuce hned několik zajímavých snímků, se kterými se pokusí u fanoušků zabodovat a dokázat tak, že zásadní události podzimu diváci mohou hledat i někde jinde, mimo plátna kin. Jedním z nich by měl být i mysteriozní thriller od režiséra povedeného Green Room. Podařilo se  mu z výletu do nehostinné přírody na Aljašce vykouzlit zajímavou podívanou a napodobit tak úspěch podobně laděného snímku Wind River z minulého roku?