Přeskočit na hlavní obsah

Oculus [75%]

Ročně se do kinodistribuce dostane hned několik hororů. Tenhle žánr je v posledních letech zkrátka oblíbený a tak se producenti snaží najít co chvíli látku, která by jim vydržela nejméně na několik dílů. O snižování nákladů formou Found-Footage, která už většině lidí (včetně mě samozřejmě) leze už nehorázně krkem, ani nemluvě. O originalitě pak nemůže být moc ani řeč. A koneckonců ani předmět dnešního článku, horor Oculus, té originality také moc neposbíral. Přesto si vaši pozornost zaslouží. 

Kaylie (Karen Gillan) a Tim (Brenton Thwaites) byli jako malí svědky tomu, jak jejich otec umučil a zabil jejich matku. A tak zatímco Tim skončíl poté, co jej v sebeobraně zastřelil, v ústavním léčení, Kaylie pokračovala dál svým životem. Po desíti letech se však Tim vrací na svobodu a nalézá Kaylie posedlou tajemným zrcadlem, které to podle ní vše způsobilo. Tim se ji snaží pomoct a přesvědčit o tom, že je to jen konstrukt, který si vytvořila, aby nemusela akceptovat pravdu o svém otci, který byl psychopat. Když se ovšem zůčastní malého rituálu za zničením zrcadla, který jeho sestra připravila, začne si uvědomovat, že to je právě on kdo trpí sebeklamem...   

Jak jsem již naznačil úvodem, Oculus rozhodně není nijak originálním hororovým počinem. Využívá snad veškerých stereotypů tohoto žánru - trpící zvířata, divně se chovající příroda, posedlé předměty a lidi, duchové, zkrátka všechno tu je. Dokonce i relativně odříznutá rodina v celkem uzavřeném prostoru. A i přesto nabízí Oculus jednu věc, která ho odlišuje od konkurence. Zkrátka totiž funguje bez potřeby uchylovat se k lekačkám na každém rohu. 


V rámci oné hodiny a třičtvrtě, kterou vám film zabere, totiž režisér Mike Flanagan buduje takovou nepříjemnou atmosféru, která má blíže než ke klasickému hororu spíše k takovému psychothrilleru. Celou podivnost situace navíc dokresluje rozdílností hledisek postav, které vtahují diváka do oné hry co je vlastně realita a co je jen iluze. V prvné půli je tak docela možné, že i divák si nebude jist, co se vlastně děje. Ne že by ovšem film čekal, ten hned od prvních minut dopuje atmosféru, která vás nepřejde ani po závěrečných titulkách.   


Oculus zkrátka není nijak převratným hororem, ovšem pracuje více než dostatečně s elementy, které si vypůjčuje ze skript klasického hororu. Fakt, že se místo lekaček uchyluje k vyvolávání mrazu v zádech spíše nepříjemnou atmosférou a zároveň omezuje grafické násilí, je jen k dobru. Hudebně navíc podkresluje celou nepříjemnost docela solidní soundtrack, který vás nenechá ani na chvíli vydechnout. 


Hledáte-li tak alternativu ke všem těm paranormalním aktivitám a všelijakým jiným  hororům, kde se teenageři natáčí, jak je mysteriozní síla vyvražďuje jednoho po druhém, Oculus je docela dobrá volba. Příjemně nepříjemný horor, který díky své délce naštěstí nestíhá nudit a navíc staví na poměrně známých motivech, které využívá bezezbytku. 


Oculus nabízí to, co není v žánru hororu v posledních letech zase tak častým jevem. Bez uchylování k lekačkám a found footage staví spíše na příjemně nepříjemné atmosféře. Což o to že je těžce neoriginální a ze skript hororu kopíruje snad úplně vše, když to pohromadě funguje jako zase dlouho nic. Pokud jsou horory vaše parketa, rozhodně dejte Oculusu šanci. Ten nepříjemný pocit vás ovšem nepřejde ani po konci závěrečných titulků... 
 Koktejl: 
30% Atmosféra
40% Na pomezí hororu a psychothrilleru
30% Posedlost


Oculus

Horor / Mysteriózní
USA, 2013, 104 min

Režie: Mike Flanagan
Scénář: Mike Flanagan, Jeff Howard
Kamera: Michael Fimognari
Hrají: Karen Gillan, Katee Sackhoff, Brenton Thwaites, James Lafferty, Rory Cochrane, Annalise Basso, Garrett Ryan, Katie Parker, Miguel Sandoval

http://www.csfd.cz/film/331353-oculus/
http://www.imdb.com/title/tt2388715/







Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Všechno nejhorší | Happy Death Day [50%]

Hororových jednohubek se do roka dostane do kin poměrně dost. Oproti nim se ale právě novinka tohoto týdne Všechno nejhorší rozhodla vyrukovat s poměrně originální premisou. Opisujíc od dnes již kultovní komedie Na Hromnice o den více vrhá hlavní hrdinku do opakujícího se dne, na jehož konci ji čeká boj o holý život. Podařilo se tentokrát opět zabodovat v posledních letech nadmíru úspěšnému producentovi Jasonu Blumovi i s tímto kouskem? A stojí tenhle horor za vaši návštěvu kina?

To | IT (70%)

Nejsem úplně fanouškem hororů, především pak produkce z posledních let, kde je jen málo originálních nápadů a téměř vše je jen oživování starých klišé a remaky kdysi populárních značek. Jeden z nich ovšem už od začátku vyvolával zájem nejednoho hororového skeptika. Tím je remake snímku To na motivy knihy Stephena Kinga. Původní televizní film udělal z Tima Curryho legendu a spousta lidí má dodnes také díky tomuto snímku strach z klaunů. Nyní však přiochází nová verze, kterou dlouhou dobu připravoval režisér Temného případu Cary Joji Fukunaga aby ji pak na povel dostal tvůrce hororu Mama Andy Muschietti, od které se čekaly velké věci. Naplnila tahle hororová novinka svůj potenciál?  

Ztracen v džungli | Jungle

Skutečné příběhy táhnou, zvláště pak ty, u kterých místy zůstává rozum stát na dtím, co všechno někteří lidé dokázali přežít či udělat. Na této vlně se pokouší svézt i jedna z posledních letošních novinek v českých a slovenských kinech, australské drama Ztracen v Džungli, v jehož hlavní roli se objevil Daniel Radcliffe a které mapuje jednu životní etapu dobrodruha Yossiho Ghinsberga. Vyplatí se mezi vánoci vyrazit na tuhle napínavou podívanou nebo je lepší zůstat v klidu doma a užít si raději nějaký ověřený kousek?