Přeskočit na hlavní obsah

Chappie [50%]

Už dlouho se mi nestalo, aby ve mě film zanechal tak rozporuplné emoce. Nový talent Neil Blomkamp, který byl před lety spojován s adaptací herní série Halo aniž by se předvedl jakýmkoliv celovečerním filmem, pak nedlouho nato vytřel zrak všem snímkem District 9, který byl zpracováním jeho krátkometrážního filmu Alive in Joburg. Na svůj celovečerní debut však navázal relativně nedávno rozpačitým velkolepým sci-fi Elysium, které po všech stránkách vyhořelo. Pro svůj třetí celovečerný film se tak rozhodl trochu zvolnit a přejít ke komornějšímu příběhu o vynálezu umělé inteligence, kterým zpracuje do celovečerní podoby další ze svých kraťasů, tentokrát Tetra Vaal. Chappie sliboval už od prvních trailerů jakousi modernější verzi toho, co pro minulé generace, včetně té mojí, byl snímek Číslo 5 žije. A to také částečně do českých a slovenských kin přinesl. Problém ovšem je, že nejenom to.  

Deon (Dev Patel) pracuje pro zbrojařskou firmu Tetravaal a je jejich předním technikem v oblasti robotiky. Díky jeho vynálezu, policejnímu robotovi Pátrač se totiž objednávky do všech různých měst jen hrnou. Pátrači byli totiž úspěšně nasazeni do ulic Johannesburgu, kde úspěšně pomáhají snížit kriminalitu na historická minima. Deon ovšem tam se svými vynálezem skončit nechce. Už třetí rok pracuje na novém druhu inteligence, který umožní robotům cítit a chovat se jako lidé. Tento plán se ovšem nesetká s pozitivním ohlasem u Deonovy šéfky Michelle Bradley (Sigourney Weaver), která mu podobné experimenty zakáže. Deon se tak rozhodne jednat na vlastní pěst. To už mu však po stopách jde jeho pracovní kolega Vincent Moore (Hugh Jackman), který nejen, že mu nemůže zapomenout fakt, že jeho Pátrači měli větší úspěch jak jeho obrovský robotický vojensky vybavený kolos s názvem Los, má také svůj plán jak Deona a jeho Pátrače potopit. 

A teď se dostáváme k tomu, proč je těžké pro mě tenhle film odstřelit, případně doporučit. Rozumějte, na projekci jsem šel s naprosto minimálními očekáváními, neboť mě trailerová kampaň nedokázala plně přesvědčit k tomu, abych si na film zašel. A i přesto jsem si ty dvě hodiny a něco v kině s filmem prožil.  Problém ale paradoxně není v hlavní postavě, neboť Chappie vám hodně rychle přiroste k srdci a budete si ho pamatovat ještě hodně dlouho. Jeho scény totiž naprosto vládnou a momenty kdy se sám učí existovat, případně se seznamuje s novými věcmi, jsou neskutečně emocionální a podmanivé, jako před lety dnes již trochu komické Číslo 5. Problém je ovšem to, na co se to snaží Blomkamp naroubovat. Nebo spíše na koho. 

Na určité úrovni dokážu pochopit, proč formace Die Antwoord zaznamenala takový úspěch, i když jsem čekal, že jejich společenská významnost již touto dobou opadne. Co už ovšem je tak trochu mimo moje chápání je důvod, proč se tento tvůrce rozhodl film vystavět kolem této populární dvojice, když každá minuta, kdy jsou na scéně jednoduše bolí. Když totiž někdo k věrohodnosti má takhle setsakramentsky daleko, jeho herecký výkon je pro toto slovní spojení spíše urážkou a během filmu mu konzistence postoje, nebo třeba takové základní věci jako přízvuk, dělá značný problém, je poměrně obtížné obhajovat nebo se spíše pokoušet zjistit, proč. Ti dva prostě nefungují a jejich násilné pašování jak jejich tvorby tak image jich samotných do filmu, neskutečně vytrhává ze zážitku a Ninja vyloženě sere. Chápu, že pro někoho to jsou hvězdy na poli hudby a pro místní komunitu jsou to ikony. Já ovšem jdu na film kde mají hrát lidské postavy a ne umělé karikatury.

A to je setsakramentsky škoda, když Chappie ožívá v naprosto neskutečně parádním podání Sharlta Copleyho. Ten pro postavu dělal jak dabing, tak motion capture a ten malý plecháč v jeho podání vám zkrátka přiroste k srdci, ačkoliv mu scénář háže místy trochu klacky pod nohy. A i když film je hodně průměrnou a místy vyloženě špatně napsanou podívanou, hlavní postavě Chappieho chybí k dokonalosti jen opravdu málo. Už jenom kvůli jeho momentům stojí za to se na snímek podívat, i když vás z toho křepčení postav kolem dokola bude asi hodně rychle bolet hlava.

Zpracování jinak nemá ve své podstatě chybu, tedy co se týče vizuální stránky, která je příjemně nedokonalá, což se k celému konceptu tak příjemně hodí. Další zásadní problém je ovšem hudební doprovod. Aniž bych totiž před projekcí zjišťoval, kdo k filmu dělá hudbu, bude vám to zřejmé už během produkčních log zhruba 30 sekund po začátku filmu. Chápu, že pro spoustu lidí je pořád Hans Zimmer známkou kvalitní filmové hudby (i já jsem do této skupiny ještě pár let zpět patřil), avšak tento další sebevykrádačský kus, který o originalitu narazil jen v momentech, kdy se do hudby zapojí i designer Junkie XL svými výraznými basovými tóny, je až flákárna. Zkrátka stále dokola ta samá kompozice se s přidáním jednoho dvou nástrojů nepromění v něco nového, spíše ve variaci pořád toho samého. A to je nuda, nuda a zase jen nuda. Když si pak navíc bere skladatel inspiraci z tématicky podobného soundtracku od Michaela McCanna k Deus Ex: Human Revolution a roubuje to na stopadesátou variaci motivů z Batmana, už to docela pro moji trpělivost v tomhle směru bylo docela dost. A v tu chvíli vždy přišla na scénu jedna z provařených odrhovaček od hudebního dua, které si ve filmu zahrálo.


Takže, doporučit Chappieho či nikoliv? Sám nevím. Film nabízí několik vyloženě geniálních a skvěle natočených momentů, díky kterým jsem se cítil znovu jako dítě, ale také hromadu těch špatných, kdy jsem se v kině chytal za hlavu a kladl si otázku "sakra proč?" podobně jako v případě několika vyložených Fuck You v posledních minutách filmu. Pokud tak na film jdete především proto, že vás oslovila hlavní postava, od návštěvy kina vás rozhodně odrazovat nebudu. Jen zkrátka nečekejte zázraky. Pokud jste pak ochotni tolerovat jihoafrickou dvojici v roli těch nejvíce krutopřísných gangsterů na zeměkouli, pak směle dál...      
Táková škoda. Sharlto Copley se převtělil v jedno z nejpamátnějších filmových stvoření filmové historie a stejně mu to bylo do značné míry k ničemu. Neil Blomkamp totiž servíruje značně nevyrovnaný snímek, kde opakuje chyby Elysia, protlačuje dřevěné karikatury do prostorů, kde nemají co dělat a hraje k tomu Zimmer, který se opět vykrádá bez nejmenších náznaků něčeho nového, tedy s pominutím příspěvku od Junkie XL. Tak geniální a památné momenty a tolik tupého, nefungujícího a špatně zahraného balastu okolo.  
 Koktejl: 
20% Policie
20% Umělá inteligence
20% Roboti
20% Gangsteři
20% Umělotina
Chappie
Akční / Thriller / Sci-Fi
USA, 2015, 121 min

Režie: Neill Blomkamp
Scénář: Neill Blomkamp, Terri Tatchell
Kamera: Trent Opaloch
Hudba: Hans Zimmer
Hrají: Sharlto Copley, Dev Patel, Yo-Landi Visser, Jose Pablo Cantillo, Hugh Jackman, Sigourney Weaver, Miranda Frigon, Robert Hobbs, Kevin Otto, Watkin Tudor Jones

Nevhodný mládeži do 12 let
Česko V kinech od: 12.03.2015 Falcon
Slovensko V kinech od: 05.03.2015 ITAFilm
USA V kinech od: 06.03.2015 Columbia/Sony

http://www.csfd.cz/film/341301-chappie/
http://www.imdb.com/title/tt1823672/








Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hold the Dark

Netflix si na filmový podzim nachystal do distribuce hned několik zajímavých snímků, se kterými se pokusí u fanoušků zabodovat a dokázat tak, že zásadní události podzimu diváci mohou hledat i někde jinde, mimo plátna kin. Jedním z nich by měl být i mysteriozní thriller od režiséra povedeného Green Room. Podařilo se  mu z výletu do nehostinné přírody na Aljašce vykouzlit zajímavou podívanou a napodobit tak úspěch podobně laděného snímku Wind River z minulého roku?

Avengers: Endgame

Největší filmová událost posledních let je tady. Završení plánů Marvelu, které začaly v roce 2008 a zároveň také rozuzlení příběhu, který přesně před rokem přišel do kin v Avengers: Infinity War. Ano, Avengers: Endgame dnešním dnem vstupuje do českých a slovenských kin a s ním také konec jedné éry. Je nad slunce jasné, že film samotný bude událost srovnatelná snad jen se závěry těch největších filmových sérií historie. Jak se ale Marvelu podařilo uzavřít celé ty roky budování a dospěl celý ten propojený příběh na pozadí do zaslouženě povedeného konce?

Složka 64 | Journal 64

Severské kriminálky se těší dlouhodobé oblibě a to ať již se jedná o knižní nebo filmové počiny. O sérii Oddělení Q od Jussi Adler-Olsena to platí dvojnásob. Knižní předlohy už několikátý rok patří mezi žánrové bestsellery a série jejich filmových adaptací zraje s každým dílem. Nyní se do kin vydává již čtvrté pokračování s názvem Složka 64, které se s poměrně aktuálním tématem pokusí navázat na úspěchy dílů předešlých. A pokud vám tahle série doposud unikala, není lepší čas tento nedostatek napravit.