Přeskočit na hlavní obsah

Apollo 18 [60%]

Apollo 18
http://www.csfd.cz/film/287921-apollo-18/
http://www.imdb.com/title/tt1772240/



Horor / Sci-Fi / Thriller | USA, 2011, 86 min


Režie: Gonzalo López-Gallego
Scénář: Brian Miller
Hudba: Harry Cohen
Hrají: Warren Christie, Lloyd Owen, Ryan Robbins, Ali Liebert, Andrew Airlie

Vždycky jste si mysleli, že se na Měsíc další posádky nedostaly kvůli škrtům v rozpočtu NASA? Tak si dejte pozor abyste nebyli vyvedeni z omylu. Je totiž možné, že za koncem cestování lidí na povrch satelitu planety země nestojí čistě finanční otázka ale hrozba něčeho většího. Na povrchu měsíce totiž nejsou jen měsíční kameny a krátery. Minimálně se vás o tom pokusí přesvědčit americký sci-fi snímek Apollo 18, který jen přilévá do ohně všem spekulantům zabývajícím se konspiračními teoriemi okolo vesmírného programu. 

Poslední misí na Měsíc vykonala posádka Apolla 17. Další tři plánované mise byly zrušeny spolu s koncem vesmírného programu Apollo zabývajícího se cestami na měsíc. Alespoň tak zní oficiální zpráva NASA. Co v ní není uvedeno je fakt že v roce 1974, posádka původně zrušené mise Apollo 18 dostala zelenou. Jejich cílem bylo přísně utajené přistání na měsíci a vypuštění specializovaných lunárních sond, které budou sloužit jako ochrana před sovětskými silami. Posádka úspěšně přistane na Měsíci a zahájí svůj dvoudenní úkol. Během jeho plnění však zjistí, že nedaleko místa přistání se nachází opuštěný lunární modul ruské posádky, o kterém v popisu mise nebylo ani zmínky. Posádka Apolla 18 tak zjišťuje, že cíl jejich mise ani informace které dostaly, nejsou tak úplně pravdivé. To však ale není jejich největší problém. Tím jsou tajemství, která měsíc skrývá. 


Mám vyloženě slabost pro béčkové sci-fi filmy. Jednak je to proto, že jejich tvůrci se nebojí kontroverznějších látek a jednak proto, že jednoduše vždy nehrají na to, zalíbit se divákovi za každou cenu. Takové snímky jako Horizont událostí nebo Symptom Pandorum jsou toho zářným příkladem. Tvůrci Apolla 18 tak přišli s modelem ne nepodobným kupříkladu Paranormal Activity, aby odvyprávěli příběh jedné posádky po které se slehla zem. A to vše v iluzi snímku, sestříhaného ze skutečných záběrů, které se čirou náhodou dostaly nedávno na povrch. Absurdní, ovšem jsem se nepřistihl při tom, že by mi to vlastně vadilo. 

Samozřejmě je zde otázka vysoké stylizovanosti záběrů a velkého počtu kamer, který tuto iluzi nabourává, nicméně kýžený efekt stísněnosti a klaustrofobie, doplněné o naprosté odříznutí od světa, které je příznačné pro měsíční povrch se doopravdy dostavuje. Nebudu sice tvrdit, že zde není několik momentů, kdy to celé připadá trochu jako vaření z vody, nicméně v konečném důsledku to jednoduše funguje. Příběh dvou mužů uvězněných na povrchu Měsíce je tak i přes přímočarost hlavní zápletky do určité míry uvěřitelný a divák nemá problém se vcítit do jejich role. A to i přes fyzikální nesrovnalosti které filmu občas podrážejí nohy. To bychom ovšem mohli takhle shazovat každé druhé sci-fi, Rudou planetu a Misi na Mars včetně. Právě z těchto dvou snímků si Apollo 18 bere inspiraci, zatímco se snaží vše podat v uvěřitelné (snaha o realističnost je cítit z celého pseudodokumentárního rázu filmu) rovině.       

Co se týče zpracování, není moc co vyčítat. Samozřejmě občas se tvůrci až moc nechali unést stylizací do skutečného filmového materiálu, takže si divák říká proč vlastně, nicméně v mnoha částech to opravdu funguje. A baví. Jen by snímek mohl mít zhruba o půl hodiny méně. Celá zápletka totiž nedokáže udržet rovnoměrně pozornost ani tu slabou hodinku a půl. Zvláště pak když CGI efekty v závěru trochu pokulhávají. Není jich tu však tolik, aby vás to nějak zvláště trápilo. Hudba je naprosto minimalistická, opět kvůli snaze navodit dojem realistických záběrů ze skutečné lunární mise. Vše tak nakonec záleží hlavně na tom, jestli máte podobně laděné horory v oblibě nebo nikoliv. Jestli vás už Paranormal Activity omrzelo a chcete zkusit něco trochu jiného, nezbývá než Apollo 18 doporučit. 

V konečném důsledku je tak Apollo 18 překvapivě příjemně utíkajícím snímkem, u kterého se sice bát nejspíše nebudete, nicméně atmosféru Měsíce servíruje s překvapivou důsledností a přidává trochu té konspirační teorie pro výsledný mix po kterém se nebudete mlátit do hlavy, kvůli zbytečně promarněné hodině a půl. Apollo 18 je totiž fajn béčkem, kterému sice chybí rovnoměrné tempo po celé délce, avšak to alespoň z části zachraňuje napětím a realistickým podáním, které není jako v ostatních případech příliš k smíchu. 

Apollo 17 nebylo poslední misí na Měsíc. Ta poslední mise byla utajena z dobrého důvodu. Apollo 18 je překvapivě slušné, napínavé, lehce hororové béčko, které přináší zábavnou hodinku a půl, která ačkoliv si neudrží své tempo po celou dobu, dokáže diváka zaujmout a odzbrojit svojí hutnou atmosférou. 
Hodnocení: 60%



Koktejl :
50 % Měsíc
25 % NASA
25 % Dvojčlenná posádka odsouzená ještě před přistáním 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hold the Dark

Netflix si na filmový podzim nachystal do distribuce hned několik zajímavých snímků, se kterými se pokusí u fanoušků zabodovat a dokázat tak, že zásadní události podzimu diváci mohou hledat i někde jinde, mimo plátna kin. Jedním z nich by měl být i mysteriozní thriller od režiséra povedeného Green Room. Podařilo se  mu z výletu do nehostinné přírody na Aljašce vykouzlit zajímavou podívanou a napodobit tak úspěch podobně laděného snímku Wind River z minulého roku?

Ztracen v džungli | Jungle

Skutečné příběhy táhnou, zvláště pak ty, u kterých místy zůstává rozum stát na dtím, co všechno někteří lidé dokázali přežít či udělat. Na této vlně se pokouší svézt i jedna z posledních letošních novinek v českých a slovenských kinech, australské drama Ztracen v Džungli, v jehož hlavní roli se objevil Daniel Radcliffe a které mapuje jednu životní etapu dobrodruha Yossiho Ghinsberga. Vyplatí se mezi vánoci vyrazit na tuhle napínavou podívanou nebo je lepší zůstat v klidu doma a užít si raději nějaký ověřený kousek? 

Složka 64 | Journal 64

Severské kriminálky se těší dlouhodobé oblibě a to ať již se jedná o knižní nebo filmové počiny. O sérii Oddělení Q od Jussi Adler-Olsena to platí dvojnásob. Knižní předlohy už několikátý rok patří mezi žánrové bestsellery a série jejich filmových adaptací zraje s každým dílem. Nyní se do kin vydává již čtvrté pokračování s názvem Složka 64, které se s poměrně aktuálním tématem pokusí navázat na úspěchy dílů předešlých. A pokud vám tahle série doposud unikala, není lepší čas tento nedostatek napravit.