Přeskočit na hlavní obsah

Kapitál | Le Capital [40%]

Jak se distribuční společnosti snaží vyčistit své sklady, přichází do české kinodistribuce také loňský snímek z prostředí finančníků a byzbysmenů Kapitál. Snímek zaobírající se vzestupem jednoho z pobočníků do čela jedné z největších francouzských bank slibuje hutnou atmosféru a vypilovaný příběh. Stojí Kapitál od oscarového francouzského tvůrce Costa-Gavrase za váš čas?  

Marc Tourneuil žil ve stínu svého šéfa příliš dlouho. Jednoho dne však jeho šéf skončí v nemocnici, díky čemuž se provalí, že už nějaký čas trpí rakovinou varlat. Vzhledem k tomu, že je Marc ideální kandidát, je dosazen do čela společnosti jako nový CEO Phoenix Bank v Paříži. Jak ale Marc zjišťuje, jeho dosazení nebylo jen tak. Akcionáři a manažeři tohoto nadnárodního bankovního giganta do čela potřebovali někoho manipulovatelného, aby jejich dlouho připravované plány nepřišly na zmar. Marc ovšem není jedním z těch, kteří se nechají vodit za nos a tak když zjistí, že se stal jen černým koněm v mocenském boji uvnitř firmy, rozhodně se celou hru obrátit proti jejim tvůrcům. Moc peněz je ovšem velká a na světě je jen málo věcí, které si nejde za peníze koupit, jak se sám přesvědčí co nevidět na vlastní kůži. Nehledě na to, že člověk jako on si málokdy řekne, že už má dost...

A přitom to vypadalo celkem solidně. Kapitál však ani zdaleka nenaplnil očekávání, které by si člověk mohl po základní premise utvořit. Přecijen machinačních thrillerů není nikdy dost a nikdy není vhodnější doba na to předvést další vykreslení dravosti a chladného kalkulu operujícího na druhé straně přepážky, než v době, kdy ekonomická krize stále doznívá v uších a peněženkách  filmových fanoušků. A i přesto, že si zaskočil do role dravého amerického investora charismatický Gabriel Byrne.

Kapitál je totiž na to až příliš jednoznačně vykonstruované politické drama, které se možná místy pokouší o thrillerovou atmosféru, avšak končí stále jen na přílišném dodržování principů, šablon a zvýrazňováním těch největších stereotypů z prostoru vrcholného byznysu. Tomu naneštěstí nepomáhá nic okolo, neboť invence je ve snímku opravdu poskromnu a těch pár náledů do mysli hlavního hrdiny celou potápějící loď nezachrání. Zvláště ne v případě, že většina hereckých výkonů pendluje mezi rovinami absolutní sterility a zbytečného přehrávání, přičemž nestíhá vyvolávat jakoukoliv emocionální odpověď či angažovanost ze strany diváků v sále. Zkrátka, Marcovi se těžko fandí, když jen přechází od jednoho klišé k druhému s poněkud nekonzistentním výrazem.

Do hlubin průměru ale Kapitál sráží také především scénář. Necelé dvě hodiny ve společnosti finančníků z celého světa Vyvolávají především nezájem. Celá finanční stránka je ohlodána jen opravdu na to základní, což je polopaticky divákovi předsouváno v předem připravených balíčcích, což na jedné straně dělá film jednoznačně srozumitelným, avšak na druhé straně to zněj dělá film bez nápaditosti, finesy a v podstatě bez čehokoliv, co by ho vyvedlo z hlubin průměru. A solidní vizuální stránka a pár drobností na to nestačí.


Kapitál kazí lidi a peníze nikdy nespí. To jsou dvě jistoty, které jsou prostě platné. Bohužel ani stejnojmenný snímek vám nic moc víc věomostí nepředá. Costa-Gavras natočil snímek, který se tak moc snaží vymezit, až končí v té nejstereotypnější šabloně jaká jen jde. Zvýrazňovaní zlozvyků a špatností finančního systému funguje sice vždy, ale člověk by přecijen čekal něco více. 
 Koktejl:
50% Konstrukt
30% Sterilita
20% Základy finanční politiky


Kapitál
(Le Capital, Capital)
Drama
Francie, 2012, 114 min

Režie: Costa-Gavras
Scénář: Costa-Gavras
Hrají: Gabriel Byrne, Gad Elmaleh, Natacha Régnier, Liya Kebede, Céline Sallette, Hippolyte Girardot, Bernard Le Coq, Olga Grumberg, Daniel Mesguich, Astrid Whettnall

Mládeži přístupný
V kinech ČR od: 10.10.2013 Artcam





Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Doom Annihilation

Pamatujete si na filmového Dooma, který do kin vtrhl před čtrnácti roky a také se z převážné části natáčel u nás? Že ne? Kdo by se divil, tahle videoherní adaptace se zařadila po právu do zástupu braků, které se snažily prodat slavnou videoherní značku na stříbrná plátna tím co možná nejlacinějším způsobem. Ano původní film Doom z roku 2005 měl sice pár zajímavých nápadů, každopádně, jich bylo zatraceně málo na to, aby stály za další shlédnutí. Loni ovšem někoho napadlo se pustit do dalšího pokusu, které se v některých sektorech prodává jako druhý díl, aniž by měl cokoliv vyjma předlohy a názvu cokoliv společného s původním filmem, ve kterém se mimo jiné objevili i Karl Urban a Dwayne Johnson. Doom Annihilation se za pár dní podívá do digitální distribuce po celém světě a já se vám pokusím na následujících řádcích přiblížit, proč by vás to mělo nechat absolutně chladnými. 

Avengers: Endgame

Největší filmová událost posledních let je tady. Završení plánů Marvelu, které začaly v roce 2008 a zároveň také rozuzlení příběhu, který přesně před rokem přišel do kin v Avengers: Infinity War. Ano, Avengers: Endgame dnešním dnem vstupuje do českých a slovenských kin a s ním také konec jedné éry. Je nad slunce jasné, že film samotný bude událost srovnatelná snad jen se závěry těch největších filmových sérií historie. Jak se ale Marvelu podařilo uzavřít celé ty roky budování a dospěl celý ten propojený příběh na pozadí do zaslouženě povedeného konce?

Složka 64 | Journal 64

Severské kriminálky se těší dlouhodobé oblibě a to ať již se jedná o knižní nebo filmové počiny. O sérii Oddělení Q od Jussi Adler-Olsena to platí dvojnásob. Knižní předlohy už několikátý rok patří mezi žánrové bestsellery a série jejich filmových adaptací zraje s každým dílem. Nyní se do kin vydává již čtvrté pokračování s názvem Složka 64, které se s poměrně aktuálním tématem pokusí navázat na úspěchy dílů předešlých. A pokud vám tahle série doposud unikala, není lepší čas tento nedostatek napravit.