Jak se distribuční společnosti snaží vyčistit své sklady, přichází do české kinodistribuce také loňský snímek z prostředí finančníků a byzbysmenů Kapitál. Snímek zaobírající se vzestupem jednoho z pobočníků do čela jedné z největších francouzských bank slibuje hutnou atmosféru a vypilovaný příběh. Stojí Kapitál od oscarového francouzského tvůrce Costa-Gavrase za váš čas?
Marc Tourneuil žil ve stínu svého šéfa příliš dlouho. Jednoho dne však jeho šéf skončí v nemocnici, díky čemuž se provalí, že už nějaký čas trpí rakovinou varlat. Vzhledem k tomu, že je Marc ideální kandidát, je dosazen do čela společnosti jako nový CEO Phoenix Bank v Paříži. Jak ale Marc zjišťuje, jeho dosazení nebylo jen tak. Akcionáři a manažeři tohoto nadnárodního bankovního giganta do čela potřebovali někoho manipulovatelného, aby jejich dlouho připravované plány nepřišly na zmar. Marc ovšem není jedním z těch, kteří se nechají vodit za nos a tak když zjistí, že se stal jen černým koněm v mocenském boji uvnitř firmy, rozhodně se celou hru obrátit proti jejim tvůrcům. Moc peněz je ovšem velká a na světě je jen málo věcí, které si nejde za peníze koupit, jak se sám přesvědčí co nevidět na vlastní kůži. Nehledě na to, že člověk jako on si málokdy řekne, že už má dost...
A přitom to vypadalo celkem solidně. Kapitál však ani zdaleka nenaplnil očekávání, které by si člověk mohl po základní premise utvořit. Přecijen machinačních thrillerů není nikdy dost a nikdy není vhodnější doba na to předvést další vykreslení dravosti a chladného kalkulu operujícího na druhé straně přepážky, než v době, kdy ekonomická krize stále doznívá v uších a peněženkách filmových fanoušků. A i přesto, že si zaskočil do role dravého amerického investora charismatický Gabriel Byrne.
Kapitál je totiž na to až příliš jednoznačně vykonstruované politické drama, které se možná místy pokouší o thrillerovou atmosféru, avšak končí stále jen na přílišném dodržování principů, šablon a zvýrazňováním těch největších stereotypů z prostoru vrcholného byznysu. Tomu naneštěstí nepomáhá nic okolo, neboť invence je ve snímku opravdu poskromnu a těch pár náledů do mysli hlavního hrdiny celou potápějící loď nezachrání. Zvláště ne v případě, že většina hereckých výkonů pendluje mezi rovinami absolutní sterility a zbytečného přehrávání, přičemž nestíhá vyvolávat jakoukoliv emocionální odpověď či angažovanost ze strany diváků v sále. Zkrátka, Marcovi se těžko fandí, když jen přechází od jednoho klišé k druhému s poněkud nekonzistentním výrazem.
Do hlubin průměru ale Kapitál sráží také především scénář. Necelé dvě hodiny ve společnosti finančníků z celého světa Vyvolávají především nezájem. Celá finanční stránka je ohlodána jen opravdu na to základní, což je polopaticky divákovi předsouváno v předem připravených balíčcích, což na jedné straně dělá film jednoznačně srozumitelným, avšak na druhé straně to zněj dělá film bez nápaditosti, finesy a v podstatě bez čehokoliv, co by ho vyvedlo z hlubin průměru. A solidní vizuální stránka a pár drobností na to nestačí.
A přitom to vypadalo celkem solidně. Kapitál však ani zdaleka nenaplnil očekávání, které by si člověk mohl po základní premise utvořit. Přecijen machinačních thrillerů není nikdy dost a nikdy není vhodnější doba na to předvést další vykreslení dravosti a chladného kalkulu operujícího na druhé straně přepážky, než v době, kdy ekonomická krize stále doznívá v uších a peněženkách filmových fanoušků. A i přesto, že si zaskočil do role dravého amerického investora charismatický Gabriel Byrne.
Kapitál je totiž na to až příliš jednoznačně vykonstruované politické drama, které se možná místy pokouší o thrillerovou atmosféru, avšak končí stále jen na přílišném dodržování principů, šablon a zvýrazňováním těch největších stereotypů z prostoru vrcholného byznysu. Tomu naneštěstí nepomáhá nic okolo, neboť invence je ve snímku opravdu poskromnu a těch pár náledů do mysli hlavního hrdiny celou potápějící loď nezachrání. Zvláště ne v případě, že většina hereckých výkonů pendluje mezi rovinami absolutní sterility a zbytečného přehrávání, přičemž nestíhá vyvolávat jakoukoliv emocionální odpověď či angažovanost ze strany diváků v sále. Zkrátka, Marcovi se těžko fandí, když jen přechází od jednoho klišé k druhému s poněkud nekonzistentním výrazem.
Do hlubin průměru ale Kapitál sráží také především scénář. Necelé dvě hodiny ve společnosti finančníků z celého světa Vyvolávají především nezájem. Celá finanční stránka je ohlodána jen opravdu na to základní, což je polopaticky divákovi předsouváno v předem připravených balíčcích, což na jedné straně dělá film jednoznačně srozumitelným, avšak na druhé straně to zněj dělá film bez nápaditosti, finesy a v podstatě bez čehokoliv, co by ho vyvedlo z hlubin průměru. A solidní vizuální stránka a pár drobností na to nestačí.
Kapitál kazí lidi a peníze nikdy nespí. To jsou dvě jistoty, které jsou prostě platné. Bohužel ani stejnojmenný snímek vám nic moc víc věomostí nepředá. Costa-Gavras natočil snímek, který se tak moc snaží vymezit, až končí v té nejstereotypnější šabloně jaká jen jde. Zvýrazňovaní zlozvyků a špatností finančního systému funguje sice vždy, ale člověk by přecijen čekal něco více.
(Le Capital, Capital)
Drama
Francie, 2012, 114 min
Režie: Costa-Gavras
Scénář: Costa-Gavras
Hrají: Gabriel Byrne, Gad Elmaleh, Natacha Régnier, Liya Kebede, Céline Sallette, Hippolyte Girardot, Bernard Le Coq, Olga Grumberg, Daniel Mesguich, Astrid Whettnall
Mládeži přístupný
V kinech ČR od: 10.10.2013 Artcam
Komentáře
Okomentovat