Přeskočit na hlavní obsah

Top 2014

Dnes nám další rok končí a tak nastává čas na každoroční bilancování toho, co bylo za uplynulých dvanáct měsíců dobrého, co špatného a co zkrátka stálo za zmínku. Pokud si chcete připomenout, jak to dopadlo loni, můžete tomu tak učinit zde. A tak, bez dalších zdržování, se pojďme podívat, které snímky si vysloužily ocenění ve vybraných kategoriích.   


Největší překvapení roku 2014

Letos se opět urodilo hned několik filmových překvapení. Své místo si zde zaslouží hned několik snímků, z nichž drtivá většina je překvapivě akčního rázu. Zatímco Doug Liman se svým snímkem Na hraně zítřka zabodoval čistou precizností ve všech ohledech (i když tedy ten konec pořád celkem těžce nesu), Equalizer dokázal z původního seriálu vymačkat říznou kriminálku ze staré školy, s neskutečnou atmosférou a parádním finále. Místo dalšího zbytečného recyklování se divákům dostala vydařená aktualizace materiálu, která rozhodně vyčnívá nad konkurencí.  Ze staré školy si to nejlepší vybral i John Wick, díky němuž srdce nejednoho fanouška akčních vypalovaček zaplesalo, předvedl, že Keanu Reeves na to pořád má a kvalitní akční nářez si stále svoje publikum najde což je jen a jen dobře. Z přehlíženého béčka se stal jeden z nejvýraznějších filmů tohoto roku. Své o tom ví i Laim Neeson, který si zde vysloužil zářez se svojí letošní peckou Non-Stop, kde místo lámání desítek končetin a prolívání hektolitrů krve, budoval mrazivou atmosféru s až klaustrofobickými podtóny. Takhle vydařenou žánrovku čekal málokdo.      


  


Chybět zde ovšem nemůže ani remake v režii Bena Stillera, Walter Mitty a jeho tajný život. Z neobyčejné komedie se v rukou herce/režiséra vyklubal jeden z nejlepších feel-good filmů posledních let, který rezonoval v hlavě ještě nějakou dobu od projekce. Zmínit si zde ovšem zaslouží i 300: Vzestup říše. Proč? Jednoduše proto, že jsem tomuto projektu nevěřil, přišel mi zbytečný, nicméně nakonec jsem odcházel spokojenější jak z jeho předchůdce. No a zapomenout bych neměl ani na 22 Jump Street, kde jsem měl pochyby jak tvůrci naváží na příjemný první díl, který potěšil nejen mě jako fanouška původního seriálu, ale také mě jako docela náročného fanouška komedií. No a dvojka to vše bezezbytku překonala a naservírovala neskutečný komediálně akční nářez, který se bude překonávat těžko. Ale nikdy neříkej nikdy.   

  


Největší zklamání roku 2014

Na druhé straně se ovšem letos vyklubalo i několik snímků, které naopak očekávání nenaplnila a skončila daleko za nimi. Sci-fi režijní debut dvorního kameramana Christophera Nolana Wallyho Pfistera Transcendence nemohlo dopadnout hůře. Zavádějící propagace, mrzký příběh a nevýrazné herecké obsazení přešlapující ve vymezeném kruhu, to bylo něco, co si podruhé dá jen málokdo. Zklamal i dlouho odkládaný velkofilm 47 Róninů, který se z výpravné japonské fantasy díky přetáčkám proměnil v docela nekonzistentní fantasy ptákovinu, která byť je docela koukatelná, zůstala daleko za očekáváními jak fanoušků, tak studia. No a když už jsem nakousl fanoušky, nedá mi to nezmínit nejčerstvějšího zástupce v tomto seznamu. Zakončení trilogie Hobit a také hexalogie příběhů ze Středozemě, Hobit: Bitva pěti armád, mělo napravit klopýtnutí  z minula přinést fanouškům důstojné rozloučení s největší fantasy sérií historie. Nestalo se tak. Slaboučký a místy až humorně špatný poslední dílek prequelové skládačky jen podtrhnul dramatický kvalitativní propad, jaký Peter Jackson coby tvůrce prodělal.  


   

Kvalitativní propad ovšem prodělalo i pokračování Sin city s podtitulem Ženská, pro kterou bych vraždil. Vykrádání předešlého dílu, nucenost a nekonzistentnost oproti předešlé instanci, to jsou jen některé chyby, které stáhly druhý díl ke dnu. Tam se letos potkalo s navázáním / restartem série o Jacku Ryanovi s názvem Jack Ryan: V utajení. Mizerný příběh a zpracování, stejně tak jako absenci logiky a nějaké hloubky, nezachránil ani solidní záporák v podání režírujícího Kennetha Branagha. Naopak na příliš velkou hloubku se snažil hrát Noé, který kromě vykrádání předešlých filmů Darrena Aronofskyho nenabídl prakticky nic nového. Tedy pokud nepovažujete více jak dvě hodiny v sále kin na pokraji znuděnosti, spánku a nasrání za nějakou novinku hodnou zmínky.  No a poslední do party velkých zklamání letošního roku je béčko Já, Frankenstein. Málokdo čekal, že podobná látka bude nabízet nějakou zásadní kvalitu, výsledný produkt je ovšem spíše urážkou, než něčím smysluplným i v rámci béčkových vod.  

    




Filmy s nejhorším hodnocením roku 2014

Není tedy divu, že se několik zástupců z kategorie zklamání roku objevuje i ve výčtu snímků s nejhorším hodnocením za uplynulý rok. Transcendence, Jack Ryan: V utajení i Já, Franknestein si své místo zde zaslouží, jelikož si za posledních dvanáct měsíců patří odnáší to nejhorší hodnocení z filmů, o kterých se na ploše tohoto blogu psalo. 

  
  
Zapomenout ovšem nesmím také na další trojici, od které se sice moc nečekalo, přesto skončila v žumpě. Mizerně provedné animované dobrodružství Rio 2, chabá snaha přiživit se na dřívějším popularitě a kultovnosti značky Návratu blbýho a blbějšího i tradiční sandlerovka na konci hodnotícího žebříčku Dovolená za trest , To vše zde má své právoplatné místo.  

  



Zvláštní ocenění pro WTF roku 2014

V letošním roce do této kategorie nemám příliš výrazný snímek, jakým bylo Mládeži nepřístupno před rokem, nicméně jedno velké WTF tu přeci jen bylo. Snímek Paranoia o technologické bitvě v pozadí soupeření dvou gigantů na poli počítačů a mobilních technologií, nabízel totiž dvě herecké legendy, které jsou téměř vždy jistotou, nicméně propad jejich kariér v poslední době jen podrthnul právě tento snímek. Gary Oldman a Harrison Ford v jednom filmu neznamenaly herecký koncert, ale chabé plácání se na místě, které jen podpořil Liam Hemsworth, který se moc a moc snaží napodobit svého bratra, jen mu to zkrátka tolik nejde. Snímek měl všechny předpoklady proto, aby se z něj stalo přeci jen něco víc než jen takto mizerné parazitování na právě aktuálním tématu patentových bitev a boje o IT trh. 

  

Filmy s nejlepším hodnocením roku 2014

Tím se ovšem dostáváme na samotný závěr, ve kterém se podíváme naopak na ty snímky, které si odnesly hodnocení za posledních dvanáct měsíců ty nejvyšší. Své místo tu má parádní letní komedie Jump Street 22 zcela zaslouženě, stejně jako nostalgická vypalovačka Equalizer, o kterých se mluvilo už v předešlých kategoriích. Patří sem ale také lednová premiéra Vlka z Wall Street, kterou Martin Scorsese způsobil nejen poprask, ale také zástupy spokojených fanoušků. Jen ten Oscar pro Lea stále chybí. 

  


 Do špičky se ale probojovala také dvojice snímků, kterých jméno zde zatím nepadlo. Jak válečná atmosferická pecka Davida Ayera Železná srdce s Bradem Pittem v hlavní roli, tak nekompromisní akční nálož Zátah 2, si své místo na špici letošních filmů ale zaslouží. Mnohými přehlížené filmy jsou ukázkovým příkladem špičkové filmařiny, která se jen tak nevidí. 

 


A co tedy závěrem? Závěrem bych všem pravidelným i občasným čtenářům popřát šťastný nový rok, aby i ten s číslovkou 2015 byl úspěšný. A snad se s většinou z vás budeme vídat i během jeho průběhu na stránkách tohoto blogu. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Všechno nejhorší | Happy Death Day [50%]

Hororových jednohubek se do roka dostane do kin poměrně dost. Oproti nim se ale právě novinka tohoto týdne Všechno nejhorší rozhodla vyrukovat s poměrně originální premisou. Opisujíc od dnes již kultovní komedie Na Hromnice o den více vrhá hlavní hrdinku do opakujícího se dne, na jehož konci ji čeká boj o holý život. Podařilo se tentokrát opět zabodovat v posledních letech nadmíru úspěšnému producentovi Jasonu Blumovi i s tímto kouskem? A stojí tenhle horor za vaši návštěvu kina?

To | IT (70%)

Nejsem úplně fanouškem hororů, především pak produkce z posledních let, kde je jen málo originálních nápadů a téměř vše je jen oživování starých klišé a remaky kdysi populárních značek. Jeden z nich ovšem už od začátku vyvolával zájem nejednoho hororového skeptika. Tím je remake snímku To na motivy knihy Stephena Kinga. Původní televizní film udělal z Tima Curryho legendu a spousta lidí má dodnes také díky tomuto snímku strach z klaunů. Nyní však přiochází nová verze, kterou dlouhou dobu připravoval režisér Temného případu Cary Joji Fukunaga aby ji pak na povel dostal tvůrce hororu Mama Andy Muschietti, od které se čekaly velké věci. Naplnila tahle hororová novinka svůj potenciál?  

Ztracen v džungli | Jungle

Skutečné příběhy táhnou, zvláště pak ty, u kterých místy zůstává rozum stát na dtím, co všechno někteří lidé dokázali přežít či udělat. Na této vlně se pokouší svézt i jedna z posledních letošních novinek v českých a slovenských kinech, australské drama Ztracen v Džungli, v jehož hlavní roli se objevil Daniel Radcliffe a které mapuje jednu životní etapu dobrodruha Yossiho Ghinsberga. Vyplatí se mezi vánoci vyrazit na tuhle napínavou podívanou nebo je lepší zůstat v klidu doma a užít si raději nějaký ověřený kousek?