Přeskočit na hlavní obsah

Polednice [65%]

V českém prostředí nejsou horory zase tak časté. Když už se něco z tohoto žánru dostane do distribuce, většinou se jedná spíše o záležitost k smíchu, než seriozně mrazivou podívanou. Proto když před několika měsíci vyšel trailer na hororovou Polednici volně inspirovanou básní Karla Jaromíra Erbena, který vypadal více než světově svým vizuálem a zpracováním, mnoho domácích diváků zpozornělo. Nyní se tento celovečerní debut Jiřího Sádka dostává do českých kin a slibuje prvotřídní hororovou podívanou na motivy českého folkloru. Jak dopadl tento horor? 


Eliška (Aňa Geislerová) se svojí dcerou přijíždí do malé vesnice začít novou fázi svého života. Vrací se na venkov, kde její manžel kdysi vyrůstal a snaží se překlenou tragédii, která ji nedávno potkala. Ne vše je ovšem ideální a velká horka která zužují krajinu a její obyvatele celkové náladě moc nepřidávají. Zvláště když se snaží svoji dceru chránit před realitou, ve které se nacházejí. Dříve či později však pravda vyjde najevo... 

Je trochu problematické vyřknout ortel nad tímto snímkem. V rámci domácí produkce se jedná o něco, co jen těžko hledá svými řemeslnými kvalitami konkurenci, navíc hudebně se pak jedná o jednu z nejlepších a nejpůsobivějších prací za dlouhé roky. Ono částečné převracení typické hororové temnoty a stínů  za parné a všudypřítomné vedro a slunce přidává také body navíc. Problém ovšem je, že skvělá řemeslná stránka a působivá atmosféra nejsou všechno a právě na toto Polednice doplácí. 

Skvělé, dalo by se s klidným svědomím říci až světové, zpracování totiž podrývají dvě docela zásadní věci. Předně je to ústřední dvojice dcery a matky v podání Ani Geislerové a Karolíny Lipowské. Zatímco u mladší z dvojice by bylo třeba trochu ráznějšího režijního vedení, které by snad eliminovalo místy až otravnou nevěrohodnost, u české herecké veteránky je pak trochu problém v nekonzistentním výkonu, kde mnohdy možná až příliš přehrává, jindy nehraje vůbec. Jistě, jsou tu momenty, kdy vše funguje jak má (především první dvacetiminutovka a poté krátká pasáž zhruba ve dvou třetinách filmu), nicméně z pohledu celého filmu je ona proměnlivá úroveň výkonů značně rušivá a docela vadí. Zvláště v porovnání se všemi ostatními aktéry příběhu, mezi kterými nenajdete slabou složku. Neskutečně silně podaný kolorit vesnického života pak korunuje místní starosta v podání bezchybného Zdeňka Muchy,   

Druhým problémem je poté samotný scénář filmu, podle kterého film diktuje své tempo. Zatímco v některých momentech film funguje jako hodinky, hutná atmosféra by se dala krájet a husí kůže mezi diváky je samozřejmostí, mnohé scény tuto atmosféru utahají a hned několikrát se stane, že film spíše nudí, než aby se posunoval nějakým směrem. Nezvládnuté tempo snímku jen podporuje závěrečná půlhodinovka, kde film hned několikrát změní tempo i atmosféru, aby sám sebe v tom horku uhnal ke zbytečně uspěchanému, nepříliš uspokojivému a možná snad až trochu frustrujícímu finále, které těm několika precizním momentům z průběhu filmu nedělá zrovna dobrou tečku. 

Jak tedy zhodnotit Polednici jako celek? Bezesporu se jedná o zajímavou podívanou, která stojí za vaši návštěvu kina více, než většina tuzemské produkce. Film však postrádá onu důslednost a preciznost, jakou měla jeho marketingová kampaň a s jakou na diváky vtrhne v prvních minutách. Díky mnoha chybám a nevyrovnaným výkonům představitelek hlavní role je polednice jen českým slabým nadprůměrem se světovým audiovizuálem. Pokud vám tohle ke štěstí stačí, pak směle do kina.   
Precizní audivoizuální cvičení, které bohužel táhne ke dnu nevyrovnaný scénář a nepřesvědčivé představitelky obou hlavních rolí. Naopak zbytek osazenstva je skvělý, především pak precizní Zdeněk Mucha. Hudba Bena Corrigana a kamera Alexandera Šurkaly jsou zodpovědné hned za několik momentů mrazu v zádech, které však nezachrání jinak jen slabě nadprůměrnou podívanou s nepříliš uspokojivým finále a místy nudícím průběhem. Zkrátka na poměry české kinematografie relativně slušný, byť místy utahaný a nudný, atmosferický film, který se může pyšnit světovým audiovizuálem.

25% Horké léto
25% Rodinné problémy
25% Vesnice
20% Slušné audiovizuální zpracování
5% Horor

Polednice
(The Noonday Witch)
Horor / Drama / Mysteriózní
Česko, 2016, 90 min

Režie: Jiří Sádek
Scénář: Michal Samir
Kamera: Alexander Šurkala
Hudba: Ben Corrigan
Hrají: Aňa Geislerová, Karolína Lipowská, Daniela Kolářová, Zdeněk Mucha, Jiří Štrébl, Marie Ludvíková, Tomáš Bambušek, Halka Třešňáková
Produkce: Matěj Chlupáček
Střih: Michal Lánský
Zvuk: Petr Šoupa, Viktor Prášil, Martin Jílek
Scénografie: Jan Novotný
Kostýmy: Jana Jurčová

Nevhodný mládeži do 12 let
Česko V kinech od: 03.03.2016 Falcon

http://www.csfd.cz/film/59177-polednice/
http://www.imdb.com/title/tt4917700/




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Akta Pentagon: Skrytá válka | The Post

Za vlády prezidenta Richarda Nixona se na povrch dostala řádka vládních afér, které pohnuly jak americkou domácí, tak zahraničně politickou situací. Ještě než však propukla aféra Watergate, dostala se do popředí médií aféra ohledně tzv. Pentagon Papers - zveřejnění přísně tajného dokumentu o americkém působení ve válce ve Vietnamu, které nechal zpracovat v roce 1967 ministr obrany Robert McNamara. Zveřejnění údajů v této zprávě otřáslo nejen obyvatelstvem USA ale také základy svobody tisku zakotvené v ústavě Spojených států. A přesně tuhle situaci a její vývoj se pokouší novinka jednoho z největších filmařů přiblížit v novém filmu. Stojí ale tahle lekce z historie za návštěvu?  

Hold the Dark

Netflix si na filmový podzim nachystal do distribuce hned několik zajímavých snímků, se kterými se pokusí u fanoušků zabodovat a dokázat tak, že zásadní události podzimu diváci mohou hledat i někde jinde, mimo plátna kin. Jedním z nich by měl být i mysteriozní thriller od režiséra povedeného Green Room . Podařilo se  mu z výletu do nehostinné přírody na Aljašce vykouzlit zajímavou podívanou a napodobit tak úspěch podobně laděného snímku  Wind River z minulého roku?

Chicagský tribunál | The Trial of the Chicago 7

Díky opět se zpřísňujícím opatřením a všeobecné situaci nejenom ve filmovém průmyslu je osud očekávaných filmových hitů zatím neznámý. Velké letní filmy se odsouvaly prvně na podzim, poté na příští rok s nadějí, že situace se dramaticky zlepší. Není to ovšem problém jen velkých blockbusterů ale také umělecky hodnotnějších filmů, které pomýšlejí na nějaké to ocenění začátkem příštího roku. Jedním z takových byl i hvězdně obsazený příběh na motivy skutečných událostí z tvůrčí dílny Aarona Sorkina Chicagský tribunál , který od Paramountu v červnu koupil Netflix aby jej v půlce října nabídly svým předplatitelům. A byl to od nich zatraceně dobrý tah...