Přeskočit na hlavní obsah

Teorie všeho | The Theory of Everything [65%]

Životopisné filmy bývají většinou tím největším lákadlem pro ocenění, to ví každý. Není proto divu, že se jich letos o cenu americké akademie Oscar utkalo hned několik. A právě jedním z nich je i portrét jednoho z nejvýznamnějších vědců všech dob, Stephena Hawkinga. Za jeho ztvárnění si Eddie Redmayne odnesl před pár dny nejcennější sošku za hlavní mužský herecký výkon. Tento týden však Teorie všeho přichází se zpožděním do českých a slovenských kin. Stojí za vaši návštěvu? 

I přes svoji genialitu, Stephen Hawking (Eddie Redmayne) neměl v mládí příliš štěstí. Na začátku své akademické kariéry totiž přišla zdrcující zpráva. Amyotrofická laterální skleróza neboli Lou Gherigova choroba, kterou mladý Stephen trpí mu dává při ideálních podmínkách jen dva roky života. Jeden z nejgeniálnějších lidí na světě však pokořuje veškerá očekávání a nejenom že vyměřený čas překonává, stíhá přitom ještě změnit to, jak chápeme naši existenci ve vesmíru. Životopisný snímek Teorie všeho sleduje život slavného vědce očima jeho ženy od raných akademických začátků až po nedávnou současnost. 

Životopisné filmy zkrátka táhnou. A nebudu tu zastírat, Eddie Redmayne je coby nejslavnější teoretický fyzik výtečný a rozhodně si zaslouží pozornost, i když si nejsem jistý, že by jeho výhra v letošní Oscarové sezoně byla tak jednoznačná, přeci jen těch skvělých výkonů se za poslední dobu objevilo hned několik. Co už je ale větší problém je fakt, že celý film do značné míry právě stojí a padá na jeho výkonu. 

Když se totiž v první třetině film zaměřuje především na budování dvojice vztahů, tedy Stephen x Jane a Stephen x jeho vědecké zaměření, vše funguje dá se říci bezchybně a prvotřídně. Jak ovšem začne na primu přebírat vyborazování obtíží s postupujícím onemocněním, které pomalu drolí manželský svazek hlavní dvojice, ten náboj který dodával kouzlo filmu v počátku se jakoby vytratí a to co zbude je byť dojemná, avšak do značné míry artová životopisná rutina, kterou už jste mohli několikrát vidět a nejspíš ji ještě několikrát uvidíte. Snaha o co nejvěrnější vyobrazení podoby choroby tomu moc nepomáhá.

Pokud si ovšem chcete prožít příběh jednoho z největších vědců současnosti, rozhodně vás svým článkem od filmu nechci odrazovat. Teorie všeho za shlédnutí rozhodně stojí, byť i jen kvůli skvělému a nyní už Oscarovému Eddiemu Redmayneovi. Škoda jen, že většinu času hraje podle klasických žánrových pravidel v přísně šablonovité formě.

Ani skvělý herecký výkon Redmaynea nezachrání tuto životní fresku od sklouzávání ke klasické šabloně a to ať po formální, tak po obsahové stránce. Po výborné úvodní třetině tak dostanete jen další dobře natočený portrét vyjímečné osobnosti, který však postrádá něco víc, čím by se zapsal do paměti. 
 Koktejl: 
40% Lou Gerigova choroba 
30% Kosmologie
30% Láska
Teorie všeho
(The Theory of Everything, Teória všetkého)
Životopisný / Romantický / Drama
Velká Británie, 2014, 123 min

Režie: James Marsh
Předloha: Jane Hawking (kniha)
Scénář: Anthony McCarten
Kamera: Benoît Delhomme
Hudba: Jóhann Jóhannsson
Hrají: Eddie Redmayne, Felicity Jones, Emily Watson, Harry Lloyd, David Thewlis, Charlie Cox, Charlotte Hope, Adam Godley, Lesley Manville, Maxine Peake, Hugh O'Brien, Karol Steele, Scott Plumridge, Simon McBurney

Nevhodný mládeži do 12 let
Česko V kinech od: 26.02.2015 CinemArt
Slovensko V kinech od: 26.02.2015 Barracuda Movie
Velká Británie V kinech od: 01.01.2015 Universal Pictures International





Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Akta Pentagon: Skrytá válka | The Post

Za vlády prezidenta Richarda Nixona se na povrch dostala řádka vládních afér, které pohnuly jak americkou domácí, tak zahraničně politickou situací. Ještě než však propukla aféra Watergate, dostala se do popředí médií aféra ohledně tzv. Pentagon Papers - zveřejnění přísně tajného dokumentu o americkém působení ve válce ve Vietnamu, které nechal zpracovat v roce 1967 ministr obrany Robert McNamara. Zveřejnění údajů v této zprávě otřáslo nejen obyvatelstvem USA ale také základy svobody tisku zakotvené v ústavě Spojených států. A přesně tuhle situaci a její vývoj se pokouší novinka jednoho z největších filmařů přiblížit v novém filmu. Stojí ale tahle lekce z historie za návštěvu?  

Hold the Dark

Netflix si na filmový podzim nachystal do distribuce hned několik zajímavých snímků, se kterými se pokusí u fanoušků zabodovat a dokázat tak, že zásadní události podzimu diváci mohou hledat i někde jinde, mimo plátna kin. Jedním z nich by měl být i mysteriozní thriller od režiséra povedeného Green Room . Podařilo se  mu z výletu do nehostinné přírody na Aljašce vykouzlit zajímavou podívanou a napodobit tak úspěch podobně laděného snímku  Wind River z minulého roku?

Doom Annihilation

Pamatujete si na filmového Dooma, který do kin vtrhl před čtrnácti roky a také se z převážné části natáčel u nás? Že ne? Kdo by se divil, tahle videoherní adaptace se zařadila po právu do zástupu braků, které se snažily prodat slavnou videoherní značku na stříbrná plátna tím co možná nejlacinějším způsobem. Ano původní film Doom z roku 2005 měl sice pár zajímavých nápadů, každopádně, jich bylo zatraceně málo na to, aby stály za další shlédnutí. Loni ovšem někoho napadlo se pustit do dalšího pokusu, které se v některých sektorech prodává jako druhý díl, aniž by měl cokoliv vyjma předlohy a názvu cokoliv společného s původním filmem, ve kterém se mimo jiné objevili i Karl Urban a Dwayne Johnson. Doom Annihilation se za pár dní podívá do digitální distribuce po celém světě a já se vám pokusím na následujících řádcích přiblížit, proč by vás to mělo nechat absolutně chladnými.