Přeskočit na hlavní obsah

Hitman: Agent 47 [40%]

Počítačové hry to mají ve filmu těžké. V drtivé většině případů se totiž videoherním předlohám nedostane při adaptaci dostatečná péče a studia adaptují hry především díky prodejnosti značky, ne kvůli samotným kvalitám titulu. Díky tomu tak na opravdu kvalitní adaptaci videoherního titulu stále čekáme. Ne, že by se studia o to co pár let nepokoušely, nakopnout nějakou filmovou sérii založenou na videoherní předloze, nicméně až na první Silent Hill z toho téměř vždy bolela hlava jak fanoušků předlohy tak filmových diváků z předlohou neseznámených. Zkrátka videoherní filmy zatím neprolomily prokletí, které se s nimi už dlouhá léta táhne. Pokoušet se o to chtěl letos i druhý Hitman, který se po nepříliš úspěšném osm let starém pokusu, kde si holohlavého zabijáka zahrál Timothy Olyphant, pokusil rozjet sérii znovu od začátku.     

Katja van Dees (Hannah Ware) to v životě neměla jednoduché. Jako malou ji opustil otec chvíli poté, co její matka byla zavražděna nájemnými zabijáky. Od té doby se protloukala životem, přežívala a pátrala po svém otci. Věci ale nabírají rychlý spád o mnoho let později, kdy ji v Německu nalézá agent Mezinárodního syndikátu John Smith (Zachary Quinto). Ten se ji snaží zachránit před nájemným zabijákem s kódovým označením 47 (Rupert Friend), který byl pověřen ji zabít. Nic z toho ovšem není jak se zdá a Katja se rázem ocitá uprostřed honu na jejího otce, který jako jediný odhalil způsob, jak vytvořit supervojáka.    

Fiasko, kterým druhý Hitman je, má jednoho zásadního jmenovatele. Tím je Skip Woods. Člověk, který svým scenáristickým umem poslal do kopru hned několik nadějných projektů, jako Sabotáž, X-Men Origins: Wolverine a pro mě především jako fanouška velice bolestnou Smrtonosnou past 5, stojí za scénářem téhle nové vize Hitmana. Problém ovšem je, že předešlý pokus zadaptovat tuto značku měl největší problém v docela tupém scénáři. Který ovšem napsal taktéž Woods. Tedy ani více jak dva roky po oznámení toho, že se Hitman dočká remaku, který napíše stejný člověk, který měl největší podíl na pohnojení onoho prvního pokusu, nechápu logiku věci proč. Ale holt nejsem markeťák z Hollywoodu abych si byl schopný poskládat 1 a 1 dohromady v tomto případě.

Každopádně dle očekávání se opět hraje podle těžce neoriginálních not, které tvůrci nakombinovali hned z několika známých filmů, vylepšili je o několik nepravděpodobných momentů a to vše nakombinovali do těžce digitálního výplachového akčňáku, který postrádá jakýkoliv vlastní charakter a nenabízí žádnou přidanou hodnotu. Jediným světlým snímkem filmu tak může být obsazení hlavní role Rupertem Friendem, který v rámci filmem vymezených hranic jeho postavy funguje obstojně a alespoň částečně připomíná vzdáleně herního hrdinu. To se ovšem nedá říci o zbytku osazenstva. Někteří se sice snaží (Zachary Quinto), jejich postavy jsou ovšem A) šíleně špatně napsané B) mají tak neskutečně hloupé dialogy, že kdyby místo nich běžely zvuky ze štěrkovny, asi se to bude poslouchat lépe. 

Akce je tu na druhé straně dostatek a místy má i závan docela zajímavého nápadu (například úvodní sekvence, která se přibližuje atmosféře hry), který je však bez milosti ušlapán nejen hloupě napsaným příběhem ale také docela nepěkně vyhlížejícím digitálním maglajzem. Navíc, některé vyloženě originální momenty jsou tak trochu hloupé a nedostatečně vizuálně zajímavé, jako se snaží působit zbytek filmu. Pozitivem na druhé straně je hudební doprovod Marca Beltramiho, který sice nepřichází s ničím objevným, nicméně v rámci výplachového podvyživeného akčního blockbusteru funguje jeho hudební doprovod lépe, než kterákoliv jiná složka filmu. Variace na herní motivy zakomponovaná do několika momentů ve filmu pak jen potěší.   

Výsledek je ovšem tak jako tak mizérie, ještě o něco větší, než když se značku pro film pokoušel před lety oživit béčkař Xavier Gens. Aleksander Bach natočil druhý pokus o to oživit legendární videoherní značku, který nejen, že se nepoučil z nešvarů předešlého dílu, nenabídl nic nového jako odůvodnění pro svoji existenci. Hitman: Agent 47 je nenápaditý akční béčkový mišmaš, který postrádá jakoukoliv vlastní tvář a spíše než první smysluplná adaptace videoherní klasiky je to další bolehlav jak pro filmové tak herní fanoušky. Mizérii nezachrání ani překvapivě solidní hlavní představitel. Zkrátka prokletí adaptací her stále pokračuje.   
Dvakrát stejná mizérie, napodruhé dokonce ještě o něco větší. Solidní Rupert Friend v hlavní roli nezachrání tuhle jinak mizernou, nenápaditou a nepříliš pěkně vypadající béčkovou výplachovku. Hlavní vinu na tom má opět Skip Woods, který by si měl už konečně vysloužit doživotní zákaz psaní scénářů. Tohle se prostě nedá. 
 Koktejl: 
25% Akce
10% Zbraně
25% Genetika
20% Zabijáci
20% Skip Woods
Hitman: Agent 47
Akční / Krimi / Thriller
USA, 2015, 96 min

Režie: Aleksander Bach
Scénář: Michael Finch, Skip Woods
Kamera: Óttar Guðnason
Hudba: Marco Beltrami
Hrají: Rupert Friend, Hannah Ware, Zachary Quinto, Ciarán Hinds, Thomas Kretschmann, Jürgen Prochnow, Emilio Rivera, Rolf Kanies, Dan Bakkedahl, Michaela Caspar, Angela Baby, Sebastian Hülk, Johannes Suhm

Nevhodný mládeži do 15 let
Česko V kinech od: 27.08.2015 CinemArt
Slovensko V kinech od: 27.08.2015 Barracuda Movie
USA V kinech od: 21.08.2015 20th Century Fox

http://www.csfd.cz/film/334665-hitman-agent-47/
http://www.imdb.com/title/tt2679042/






Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Power Rangers: Strážci vesmíru | Power Rangers [35%]

Strážci vesmíru jsou kulturní fenomén, na kterém vyrůstalo hned několik generací dětí v devadesátých letech. Někoho však napadlo, že po mnoha televizních seriálech, které se natáčí do současnosti, je na čase značku představit v novém filmu, který přiblíží v nové verzi zrod těchto ikonických hrdinů. Film si na starosti vzal Dean Israelite, který si před dvěma lety udělal jméno sci-fi snímkem Projekt minulost. Dokázal představit tuhle látku novým i starým divákům ve velkém stylu nebo jsou Power Rangers: Strážci vesmíru první velký průšvih letošního filmového léta?

Ze zákulisí filmu #5 | Největší komerční průšvihy

Vítejte u dalšího dílu nepravidelné rubriky Ze zákulisí filmu, ve které se čas od času pokouším přiblížit události z pozadí filmového průmyslu, které vrhají na filmovou produkci trochu jiné světlo. Poté, co jsme se v minulých dílech podívali na filmy, které nevznikly a některé lidi to možná zamrzelo, se dnes podíváme na zoubek snímkům, které vznikly, nicméně jejich producenti by nejspíše byli rádi, kdyby tomu tak nebylo. V dnešním článku se totiž budu věnovat takzvaným komerčním bombám nebo propadákům, tedy filmům, které díky obrovským nákladům a mizernému komerčnímu výkonu skončily pro studia jako ztrátové, mnohdy i více jak několik desítek milionů dolarů. Pojďme tedy na to. 

Blade Runner 2049 [85%]

Jeden z největších filmových kultů posledních desetiletí hlásí návrat. Sci-fi Blade Runner Ridleyho Scotta se dočkalo přímého následovníka od jednoho z nejvelebenějších režisérů současnosti, které včerejším dnem vstoupilo do českých a slovenských kin. Pro velkou část publika se jedná dokonce o filmovou událost podzimu (ne-li celého roku). Očekávání byla veliká, nicméně už ze začátku je potřeba říct jednu věc. Blade Runner 2049 je filmová pecka, kterou si nebudete chtít nechat ujít, ať už jste fanoušci originálu, či nikoliv.