Původem novozélandský režisér Andrew Niccol se před lety předvedl se vší parádou se svým debutem Gattaca, na který navázal více či méně úspěšnými scenáristickými (Truman show) a režijně-scénáristickými (Simone, Obchodník se smrtí a Vyměřený čas) počiny. Jeho tvorba v posledních letech už je ovšem jiná liga. Z hlubin průměru a zapomenutelnosti jej však měl vyhrabat ambiciozní projekt Anon který se v našich končinách dostal začátkem května do nabídky platformy Netflix. Podařilo se Netflixu konečně zaskórovat s touhle novinkou nebo se jedná o další mrzký kousek, po kterém za pár týdnu nikdo ani neštěkne?
V nedaleké budoucnosti, kdy technologický pokrok eliminoval z kriminality faktor anonymity díky integrovanému digitálnímu systému přímo v lidském mozku, se policejní detektiv Sal Friedman (Clive Owen) setkává se sérií případů, kdy neznámý pachatel dokázal obejít zabezpečení, které tyto systémy mají, a hacknout přímo paměť zavražděného. Někdo s takovými schopnostmi je nejen nebezpečný pro případné oběti ale také pro celý systém, neboť díky takovémuto pachateli vyvstává otázka, k čemu tenhle důmyslný systém pak vlastně je. Hlavní podezřelou se stává obratná anonymní hackerka (Amanda Seyfried), která byla kontaktována všemi zavražděnými na špinavou práci...
Co si budeme povídat, potenciál by ve filmu Anon byl. I když to celé působí jako možná až příliš okatá vykrádačka sedm let staré epizody seriálu Černé zrcadlo s názvem Celá tvá historie (těch nápadných podobností nad rámec hlavního konceptu je tam více než dost), onen twist s hackováním a policejním vyšetřováním využívajícím tuhle technologii ovšem dával hodně prostoru pro to, jak si hrát s divákem a vlastně s celým příběhem vražd v téměř dokonalém systému sledování lidí a jejich akcí.
Jenže výsledek je daleko smutnější. Andrew Niccol se bohužel ani jako režisér ani jako scénárista nevrátil v nejlepší formě a byť některé momenty mají potenciál být něčím více, Anon je ukázkovým případem filmu, který s největší pravděpodobností na papíře zněl poměrně dobře a nápaditě, v pohybu už to ovšem taková sláva není. Interiérové i exteriérové scény mají takový ten béčkový nádech raných filmů nového tisíciletí (což by nebylo na škodu) často ovšem atmosféru narušuje práce s kamerou, která sice zkouší nové věci, nicméně třeba POV záběry jsou u druhého či třetího použití už spíše otravné než ozvlášťující. Celkově pak akce působí díky kameře trochu divně a rušivě. Za kamerou totiž stojí Amir M. Mokri, který má na kontě sice třeba Muže z oceli nebo druhé Mizery, ale také Transformers: Zánik nebo Pixely. Snaha o to zakomponovat do záběrů rádoby působivé technologické hovadiny tomuto rozhodně nepomáhá.
Tam kde ovšem nefunguje vizuální stránka a výprava filmu, to ovšem nezachrání ani scénář. Předvídatelné, i přes originální složky ve výsledku kupící jedno klišé a stereotyp přes druhé a rádoby šokující. Pokud jste nikdy neviděli žádné sci-fi, možná to na vás zapůsobí, pokud jich ale máte za sebou alespoň pár, film nemá moc čím překvapit. A ne, opravdu ta nucená nahota každých cca 15 minut filmu zrovna pozitivní body fakt nepřidá. Je tedy tuplem škoda, že třeba takový Clive Owen to z pozice jednoho z největších britských sympaťáků v Hollywoodu dotáhl až do filmů podoboného ražení. Byť se snaží, tam kde není dobrý scénář, jsou snahy marné. I tak je jeho detektiv asi tím nejlepším na celém filmu, seč se vám film snaží kde to jen jde vnutit hackerku v podání Amandy Seyfried, která se na podobnou roli úplně nehodí (částečná inspirace v Lisbeth Salander tomu rozhodně nepomáhá). 
Pro koho tedy Anon je? Abych pravdu řekl, nevím úplně komu tuhle novinku doporučit. I když totiž máte rádi tyhle sci-fi béčka, moc argumentů pro to, proč strávit 100 minut ve společnosti téhle podívané vám Anon nedá. Tuctový sci-fi thriller, který si o sobě myslím, že je důmyslnější a nápaditější, než ve skutečnosti je. Především je ale ukázkou toho, že i kdysi nápadití tvůrci mohou postupem času upadnout do hlubin hodně pochybného průměru. Anon není vyloženě špatný nebo nekoukatelný film, jen je nezajímavý, nucený a důležitý až hrůza. Technologické hovadiny okolo sotva drží pohromadě a spousta věcí sotva dává smysl nad rámec tvrzení je to tak, protože to tak je (ať to dává smysl nebo ne). Pokud tohle zní jako něco, u čeho chcete strávit večer, tak směle dál. 
Po všech ohledech průměrné sci-fi, které si o sobě myslí více, než na co vlastně má. Trestuhodně okopírovaná epizoda Black Mirror v podstatně slabším, méně promyšleném a hodně nuceném podání. Podivná kamera a nepříliš přesvědčivé zpracování tomu rozhodně příliš nepomáhají.
AnonSci-Fi / Thriller
USA / Německo, 2018, 100 min
Režie: Andrew Niccol
Scénář: Andrew Niccol
Kamera: Amir M. Mokri
Hudba: Christophe Beck
Hrají: Amanda Seyfried, Clive Owen, Colm Feore, Sonya Walger, Mark O'Brien, Iddo Goldberg, Rachel Roberts, Marco Grazzini, Conrad Coates, Mayko Nguyen, Sara Mitich, Damon Runyan
Producenti: Andrew Niccol
Střih: Alex Rodríguez
Scénografie: Philip Ivey
Kostýmy: Christopher Hargadon
Na Netflixu od: 4.05.2018
Velká Británie V kinech od: 11.05.2018
https://www.csfd.cz/film/429240-anon/
https://www.imdb.com/title/tt5397194/
Komentáře
Okomentovat